Modlitby na farní pastorační úmysl v týdnu od:
Ne 31. 7. 2022, 18. mzd., (1. pátek)
Bože, prosíme o moudrost, skromnost, prozíravost a umírněnost, abychom umožnili žít v dostatku i dalším generacím.
Buď pochválen Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás zahrnul z nebe rozmanitými duchovními dary, protože jsme spojeni s Kristem.
Přijď, Duchu svatý, naplň srdce svých věrných a zapal v nich oheň své lásky. Sešli svého Ducha a všechno bude stvořeno. A obnovíš tvář země.
Při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno na nebi, na zemi i v podsvětí a každý jazyk musí k slávě Boha Otce vyznat: Ježíš Kristus je Pán.
Božské Srdce Ježíšovo, obětuji Ti prostřednictvím Neposkvrněného Srdce Panny Marie, Matky církve, a ve spojení s eucharistickou obětí modlitby, práce,… radosti a utrpení tohoto dne, abych tak s milostí Ducha svatého a ke slávě Boha Otce zadostiučinil za hříchy a přispěl ke spáse všech lidí. To vše zvláště obětuji na úmysly našeho farního společenství:
Bože, prosíme o moudrost, skromnost, …
Otče náš, Zdrávas Maria, Sláva Otci…
Vojtěch Cikrle: Doby krizí jsou časem světců (2)
… Pro dnešní dobu se v části společnosti stává charakteristický strach před bolestí, utrpením, odpovědností, věrností... Ideálem pro mnohé je, když je nic netrápí, když se mohu bavit a bezstarostně si užívat. Když se jim podaří vyhnout se všemu těžkému, nepříjemnému, obtížnému. Nejsme těmito postoji tak trochu ovlivnění i my? Kdo však nepoznal život ve všech jeho dimenzích, včetně utrpení a oběti, nemůže prožít ani opravdovou radost, která je známkou lidství a svatosti.
Přejeme si být zdraví, úspěšní, milovaní. Kolik z nás se dnes touží stát svatými? Bůh ke svatosti nevolá vznešené, nehřešící, nejšikovnější, nejpilnější. On si volá obyčejné lidi, kteří znají svou slabost a omezenost, aby zahanbil ty, "kteří smýšlejí pyšně" (Lk 1,51). Takové, kteří se domnívají, že jsou něco víc, že mohou být pyšní na své pracovní postavení, politickou či jinou moc, na své finanční a materiální zajištění. Světci si přáli jediné - žít v úzkém přátelství s Ježíšem Kristem. Nesnažili se Boha pochopit, ale prostě s ním žili. A protože s ním žili, mohli lépe chápat, co se mu líbí. Všichni je můžeme následovat v tom nejniternějším - v jejich bezvýhradném Odevzdání se Kristu. A to je vrcholné umění života. …
(Katolický týdeník, 27/28 2022 - zkráceno)
