To tu ještě nebylo, aby …

… věž kostela sv. Mořice byla obestavěna kovovým lešením. Máme

fotodokumentaci z oprav r. 1960, kdy při opravě věží bylo použito dřevěné lešení. Lešenář

Josef Dočkal se synem Martinem se dali 2.5. do tvořivé práce a za pomoci obětavých farníků

– denně 6-8 – se podařilo krásné dílo, které obdivují občané a návštěvníci Kroměříže. Nyní

nastupuje kamenická firma L. Werkmanna z Olomouce, která provede zpevnění kamenických

prvků. Kamenné fialy jsou popraskané a kovové čepy zkorodované. Celkové náklady činí

1.3 milionů korun. Farnost musí uhradit 10% rozpočtu. Proto na poslední neděli v červnu

26.6. vyhlašujeme farní sbírku. Osobně děkuji za svědomitou organizaci Vítku Pořízkovi a

manželům Sýkorovým za svačiny a obědy pro brigádníky.

… se večerní chvály nesly z 20. patra lešení, tedy cca 40 m nad městem. Může za

to Hanka a Vítek Pořízkovi, kteří mě jeden květnový podvečer kolem 20.30 hodin pozvali

k modlitbě breviáře na lešení. Právě zapadalo slunce a mohli jsme se modlit za město, které

spočívalo pod námi. Vyvrcholením modlitby byl nezapomenutelný zážitek: vztažené ruce nad

městem a požehnání ve jménu Otce i Syna i Ducha sv.

… se farníci z Hradiska stali nezištnými dárci farnosti sv. Mořice.Už loni byly

položeny základy nového altánku v proboštské zahradě. Stavbu provedl pan Štanglica

z Kvasic spolu s Vítkem Blešou z Bezměrova. Největší část – příprava dřeva, hoblování a

provedené obložení - zhotovila firma Jaroslav Konečný a vnukové z Měrůtek. Zvláštní dík

patří panu Konečnému za provedení stolů a soustavu lavic a laviček (jak říkají odborníci

zahradní nábytek). Během zimního období, jak je u něho zvykem, nelenil a vytvořil krásné

dílo. Na celý život si budu pamatovat jeho motto: Nesmíš být líný, nesmíš se práce bát!

… si heslo citované v předchozí větě vzali za své ochotní farníci, kteří přišli posekat

trávu a zkrášlit proboštskou zahradu. V Bezměrově se rozjíždí oprava kapličky sv. Jana

Nepomuckého. Poděkování náleží každému, kdo má otevřené oči, přijde a nabídne svůj čas a

síly pro krásu kolem nás.

… program Noci kostelů v podstatě zajišťovali mladí farníci jak u sv. Mořice, tak

i v Hradisku. Díky za účast všech schol, mladých varhaníků, mladých souborů ze ZUŠ a z

mateřské školky Malý Val. Poděkování patří Miroslavu Doubravovi ml. za fotografie kostelů

a přípravu krásné pozvánky Evě Šafaříkové a Františku Valerovi a všem, kteří se zapojili do

programu a mohli se setkat s novými lidmi v našich kostelech.

S poděkováním a požehnáním všem P. Josef.

29.5. neděle - 10.45 hod. – mše svatá za všechny pokřtěné v naší farnosti a na úmysly

návštěvníků našich kostelů v noci 27.5.2011.

- 15.30 hod. – koncert ženského sboru Otrokovice v kostele sv. Mořice

List z kalendáře – červen

1.6. středa - 10.20 hod. - setkání maminek s dětmi

- 16.30 hod. – biblická hodina v učebně u sv. Mořice (viz pozvánka)

- 18.00 hod. – studentská mše svatá u sv. Jana Křtitele

2.6. čtvrtek

3.6. pátek – 7.00 – 16.00 hod. – celodenní adorace na Malém Valu

- 15.00 – 17.00 hod. – svátost smíření u sv. Mořice

- 16.00 hod. – setkání malé scholy v učebně

- 18.00 hod. – pravidelné setkání lektorů v Děkanátním centru pro rodinu

- 20.00 hod. – adorace v klášteře na Koperníkově ul.

4.6. sobota

5.6. neděle – 7.45 hod., 10.45 hod. - mše sv. u sv. Mořice, 18.00 hod. - mše sv. u sv. Jana

- 17.00 hod. – zpívané nešpory u sv. Mořice

- 19.00 hod. – adorace u sv. Mořice

6.6. pondělí - 16.00 hod. – výuka náboženství pro žáky 6. - 9. tříd v učebně u sv. Mořice

- 17.00 hod. – setkání dětí spolu s rodiči k přípravě na svátosti v Centru

pro rodinu

- 18.00 hod. - příprava snoubenců na sv. manželství

7.6. úterý

8.6. středa - 10.20 hod. - setkání maminek s dětmi

- 18.00 hod. – studentská mše svatá u sv. Jana Křtitele

- 19.00 hod. – varhanní koncert konzervatoře P. J. Vejvanovského,

kostel sv. Mořice

9.6. čtvrtek

10.6. pátek - 16.00 hod. – setkání malé scholy v učebně

- 17.30 hod. – setkání velké scholy v učebně

- 18.00 hod. – příprava na svátost biřmování

11.6. sobota

12.6. neděle – 7.45 hod., 10.45 hod. - mše sv. u sv. Mořice, 18.00 hod. - mše sv. u sv. Jana

- LETNICE s Pannou Marií Fatimskou v Kroměříži (viz pozvánka)

- 19.00 hod. – adorace u sv. Mořice

13.6. pondělí - 15.00 hod. – biblická hodina v PL (viz pozvánka)

- 16.00 hod. – výuka náboženství pro žáky 6. - 9. tříd v učebně u sv. Mořice

- 18.00 hod. - příprava snoubenců na sv. manželství

14.6. úterý

15.6. středa - 10.20 hod. - setkání maminek s dětmi

- 18.00 hod. – studentská mše svatá u sv. Jana Křtitele

16.6. čtvrtek - 14.30 hod. – setkání seniorů ve farním klubu u sv. Mořice

17.6. pátek - 16.00 hod. – setkání malé scholy v učebně

18.6. sobota – 9.00 hod. – příprava dětí k nedělní slavnosti

- 13.00 hod. – svátost smíření pro děti a jejich rodiče u sv. Mořice

19.6. neděle - 7.45 hod. mše sv. se svatým přijímáním dětí, 10.45 hod. - mše sv. u sv. Mořice,

18.00 hod. - mše sv. u sv. Jana

- 15.00 hod. – Den pokřtěných u sv. Mořice

- 19.00 hod. – adorace u sv. Mořice

20.6. pondělí - 16.00 hod. – výuka náboženství pro žáky 6. - 9. tříd v učebně u sv. Mořice

- 18.00 hod. - příprava snoubenců na sv. manželství

21.6. úterý

22.6. středa - 10.20 hod. - setkání maminek s dětmi

- 18.00 hod. – studentská mše svatá u sv. Jana Křtitele

23.6. čtvrtek – 18.00 hod. – Slavnost Božího Těla obou farností Kroměříže v kostele

P. Marie s průvodem do kostela sv. Mořice

24.6. pátek – Slavnost narození sv. Jana Křtitele – 17.00 hod. mše sv. patrocinium

v kostele sv. Jana Křtitele

- 16.00 hod. – setkání malé scholy v učebně

- 17.30 hod. – setkání velké scholy v učebně

25.6. sobota – 9.30 hod. – kněžské svěcení v olomoucké katedrále

26.6. neděle – 7.45 hod., 10.45 hod. - mše sv. u sv. Mořice, 18.00 hod. - mše sv. u sv. Jana

- 19.00 hod. – adorace u sv. Mořice

27.6. pondělí

28.6. úterý – pouť kněží za vlastní posvěcení na Svatém Hostýně

29.6. středa – Slavnost sv. Petra a Pavla – „zasvěcený svátek“

- 10.20 hod. - setkání maminek s dětmi

- 18.00 hod. – studentská mše svatá u sv. Jana Křtitele

30.6. čtvrtek – 8.00 hod. – mše sv. studentů Arcibiskupského gymnázia

v kostele sv. Mořice na ukončení školního roku

List z kalendáře – Hradisko

2.6. (první čtvrtek v měsíci) – dopoledne - návštěva nemocných

5.6. (první neděle v měsíci) - 14.30 – 15. 30 hod. - kostel Všech svatých Hradisko

- adorace

6.6. (první pondělí v měsíci) - 19.00 – 21.00 hod. – Lutopecny

- společenství s modlitbami za uzdravení,

katecheze – osobní povolání

v pondělí po 14 dnech - 17.00 – 18.00 hod. – Miňůvky u kapličky

- modlitební společenství starších

12.6. neděle – 9.15 hod. - Bezměrov – mše sv. u zvonice za farníky

19.6. neděle – 9.15 hod. - Lutopecny – mše sv. u zvonice za farníky z Lutopecen a Měrůtek

26.6. neděle – 9.15 hod. - Hradisko – slavnost „Božího Těla“ s 1. sv. přijímáním

13.6. a 27.6. (2. a 4. pondělí) - 19.30 – 21. 30 hod. - fara Hradisko

- biblické společenství - 2. Korinťanům, list Galaťanům,

Efezským a Filipanům

ve středu po 14 dnech - 19.00 – 20.00 hod. – Lutopecny

- modlitební společenství starších žen

14.6. a 28.6. (v úterý po 14 dnech) - 19.00 – 21.00 hod. – Lutopecny

- společenství CHO Naděje

každý pátek - 18.00 – 19.30 hod. - fara Hradisko - společenství dětí malá schola

Pozvánka

Srdečně Vás zveme na biblickou hodinu, která bude ve středu 1.6.2011 v 16.30 hod.

v učebně u sv. Mořice.

Téma: Poučení z Písma sv. předchází křtu. Sk. 8.26 - 40 pak žalm 148. Hlubiny srdce a

hlubiny vesmíru dílo Stvořitele. Duch sv. v Janově evangeliu Jan 16,12 - 15.

Srdečně Vás zveme na biblickou hodinu s modlitbou, která bude v Psychiatrické léčebně

v pondělí 13.6.2011 v 15.00 hod. v kostele sv. Cyrila a Metoděje.

Téma: Svatodušní Sk, 2,1 - 4, ž. 98. evang. Mt 5,38 - 42.

MUDr. Pořízek Bohuslav

LETNICE s Pannou Marií Fatimskou v Kroměříži

neděle 12. června 2011

Boží Hod Svatodušní

kostel sv. Jana Křtitele

Program svatodušního večeřadla:

• 16.00 hod. MODLITBA RŮŽENCOVÝCH TAJEMSTVÍ

při adoraci Nejsvětější Svátosti Oltářní, žehnání nemocných a modlitba za vylití darů Ducha

Svatého ve večeřadle

• Slovo národního prezidenta hnutí P. Pavla Dokládala

„V životě blahoslaveného Jana Pavla II. poznáváme nejhlubší důvod mariánské úcty“

• Svědectví z beatifikace Jana Pavla II. a pravda o 3. části Fatimského tajemství

• 18.00 hod. Svatodušní liturgie – MŠE SV.

v závěru večeřadla OBNOVA ZASVĚCENÍ Kroměříže a regionu Neposkvrněnému Srdci Panny

Marie Fatimské

TE DEUM na závěr slavnosti

Hlavní hosté svatodušního večeřadla: P. Mgr. Pavel Dokládal a Ing. Hana Frančáková

z národního centra Světového apoštolátu Fatimy v ČR, Českomoravské Fatimy v Koclířově

V kostele od 15.00 hod. nabídka Pastýře z Koclířova a pro zájemce informace k evropskému

kongresu Světového apoštolátu Fatimy a ke službě a poslání mariánského hnutí

Kontakt, informace: mobil 737 135 716

Prosba o spolupráci

Knihovna Arcibiskupského gymnázia se zapojila do celostátního

projektu

Čtení pomáhá.

Tento projekt je zaměřen na podporu čtení u dětí a zároveň pro pomoc druhým.

Více se dozvíte na webových stránkách www.ctenipomaha.cz

Obracíme se na vás s prosbou o spolupráci:

Potřebovali bychom půjčit některé knižní tituly. Knihy bychom vám obalili a za určitý čas

vrátili.

Pokud vám doma „leží“ tyto knihy pro děti a mládež a chtěli byste je poskytnout k přečtení

jiným dětem, zapojte se spolu s námi do projektu Čtení pomáhá.

Přivítali bychom zejména následující tituly k dlouhodobému půjčení:

Foglar Jaroslav: Záhada hlavolamu, Christiane F.: My děti ze stanice ZOO, Jirotka: Saturnin, London: Bílý

tesák, Franková Anne: Deník, Durrel Gerald: O mé rodině a jiné zvířeně, Wynham: Den trifidů, Flanagan

John: Hraničářův učeň, May Karel: Poklad na stříbrném jezeře, Kinney: Deník malého poseroutky I., II.,

Remarque: Na západní frontě klid, Lindgrenová: Děti z Bullerbynu, Foglar Jaroslav: Rychlé šípy (komiks),

Štorch: Lovci mamutů, Milne: Medvídek Pú, Steklač: Boříkovy lapálie, Verne: Tajuplný ostrov, Žáček:

Krysáci, Ransome A.: Boj o ostrov, Svěrák: Pan Buřtík a pan Špejlička, Baňková Markéta: Straka v říši

entropie, Steinbeck: O myších a lidech, Vančura: Rozmarné léto, Hemingway: Sbohem armádo!, Styron:

Sophiina volba, Kerouac J.: Na cestě

Předem děkujeme.

KNIHOVNA OTEVŘENA do 30. 6. 2011, Tel. 573 501 122

PO, ÚT, ST, ČT 8 - 12, 13 – 21 hod; PÁ 10 - 12, 13 – 15 hod

Oblastní charita Kroměříž

Ztracená 63, 767 01 Kroměříž

IČ 18 18 97 50

č.ú. 726043691/0100 KB Kroměříž

Tel. 573 343 648, mobil 731 104 267

E-mail:

Web: http://kromeriz.charita.cz

Oblastní charita Kroměříž vyhlašuje sbírku na následující předměty:

ložní prádlo – povlaky na polštáře, peřiny, prostěradla, utěrky, osušky a ručníky, závěsy

a záclony, ubrusy, prací polštáře a přikrývky, nové peřiny (nové peří), čistící a úklidové

prostředky (smetáky, kbelíky, hadry, čistící prostředky i s krátkou expirační lhůtou).

Do kuchyně - použitelné nádobí – hrníčky, talíře, skleničky, příbory.

Nábytek - židle a stoly, šatní skříně a skříňky, botníky, slušné sedačky, křesla, postele

s matrací, noční stolky, tyčky na závěsy, garnýže, zrcadla na stěnu nebo koupelnová zrcadla,

odpadkové koše, věšáky, menší koberce, nástěnky, vybavení kanceláří, koupelnový nábytek.

Tyto předměty by měly být použitelné – ne rozbité, roztrhané nebo špinavé.

Menší předměty (v tašce, pytli, krabici) nebo předměty menších rozměrů v malém množství

(židle, botník, skříňka) můžeme přijímat na adrese Ztracená 63, Kroměříž, v době od 7.30 do

15.30 hod. (jinak lze po domluvě i v jinou dobu).

V případě rozměrnějších předmětů nebo předmětů většího množství nás prosím kontaktujte na

telefonním čísle 573 343 648, příp. 731 104 267 (předměty budou umístěny v jiné budově a je

potřeba se individuálně domluvit). Děkujeme za pochopení.

Sbírka se bude konat v době od 23.5. do 30.6.2011. Uvítáme dovoz věcí, jinak se individuálně

domluvíme na odvozu. Děkujeme za pochopení.

Děkujeme za pomoc.

Bc. Anna Valachová, ředitelka

Sdělení

Dne 31. 05. 2011 bude ukončen provoz na Charitní prodejně na Kojetínské ulici.

Prodejna bude zrušena.

Od 19. 5. 2011 do 31. 05. 2011 bude na zboží sleva 50 %.

Prodejní doba:

pondělí, středa, čtvrtek: 7.30 - 12.00 12.30 - 17.00

úterý: 7.30 - 12.00 12.30 - 16.00

pátek, sobota, neděle: zavřeno

telefon na prodejnu 573 334 017

Centrum pro rodinu připravuje – „TÝDEN LETNÍCH AKTIVIT“ pro

školáky. V týdnu od 11. 7. do 15. 7. 2011 v čase od 8.00 h. – 16.00 h.

Cena 850,-Kč /dítě. V ceně je zahrnut oběd. Rodiče mohou své děti

přihlásit a zaplatit do pondělí 27. června 2011 po telefonické dohodě

v Centru pro rodinu. Další informace viz plakátek v předsíni kostela.

Dále dle zájmu „ TÝDEN LETNÍCH AKTIVIT“ v týdnu od 8.8. do 12.8.

2011.

Bližší informace budou upřesněny. Tel. kontakt: H. Župková 736 522 814

XXII. FESTIVAL FORFEST CZECH REPUBLIC 2011

12.6. - 5.10.2011

Neděle 19.6. Zahajovací den

Pavel Blatný - autorský koncert - 18.00 hod. – chrám sv. Mořice Kroměříž

Pondělí 20.6.

Friedrich Gauwerky - solo violoncello recital - 21.00 hod. – chrám sv. Mořice Kroměříž

Pátek 24.6.

František Emmert – autorský profil - 16.00 hod. – chrám sv. Mořice Kroměříž

Kristýna Valoušková – soprán, Konvergence - 20.00 hod. – chrám sv. Mořice Kroměříž

Neděle 26.6. Závěrečný koncert Kroměříž

Wallingerovo kvarteto, David Mathews - autorský koncert, Jiří Matys, Pavel Zemek

- 20. 00 hod. - chrám sv. Mořice Kroměříž

Život ve škole je jeden velký a nekončící zážitek!

Blíží se konec školního roku, a tak jsem se zeptala ředitelky Církevní základní školy

v Kroměříži RNDr. Olgy Loučkové:

Jaký ten školní rok byl?

Utekl nějak příliš rychle, ale myslím si, že můžeme být spokojeni. Dětí máme dost, rodinné

prostředí I. stupně stále vylepšujeme, dobrá je i spolupráce s vedením AG.

Vraťme se k všeobecným otázkám, které jistě budou zajímat nejen rodiče, kteří zvažují, do

které školy své dítě přihlásí.

V čem se liší církevní škola od krajských a obecních škol? Liší se výuka na církevní škole od

běžných škol?

Všechny základní školy poskytují vzdělání, které vychází z jednotného rámcového programu

MŠMT. Každá škola si podle něho vytváří svůj vzdělávací program. Ten náš se jmenuje

Naše cesta. Od ostatních škol se lišíme zejména začleněním výuky náboženství mezi povinné

předměty.

Mohou zde studovat i nevěřící?

Ano, samozřejmě. Jsme otevřeni všem, i nevěřícím, kteří ale musí respektovat naše specifika

ve výuce.

Jaká jsou specifika vaší školy a v čem je zajímavá?

Jsme malá škola. Naším zřizovatelem je Arcibiskupství olomoucké. O výuce náboženství

jsem se již zmínila. Kromě toho už po několik let začínáme každé úterý vyučovací den mší

svatou v kostele P. Marie. Čtení, přímluvy a obětní dary má na starosti vždy jedna třída, kněží

se střídají z obou farností a bohoslužba se stala nedílnou součástí života školy. Zapomenout

bych neměla ani na ranní setkávání dětí I. stupně, kde se před vyučováním zpívá a děti se do

tříd rozchází po vyslechnutí nějakého příběhu, myšlenky, ponaučení a společné modlitbě Otče

náš. Je to takové „slovíčko na den“ a probíhá od vzniku naší školy.

Které oblasti u dětí rozvíjíte?

Mimo povinného vzdělávání ve výukových předmětech, se snažíme klást důraz na někdy

neprávem přehlížené předměty výchovného charakteru. Výtvarná, hudební, ale i výchova pro

život má posílit obraz morálních hodnot dětí. Snažíme se vést žáky k čestnosti, ohleduplnosti,

toleranci a vzájemné pomoci. Dnes to ve společnosti není často praktikováno, a tak není vždy

jednoduché, zejména ty starší, přesvědčit, že se dá žít slušně a poctivě. Myslím si ale, že naše

děti umí druhým pomáhat.

Pokud byste měla vypíchnout několik věcí, kterých škola v poslední době dosáhla, co by to

bylo?

Radost mám, že stále roste zájem o naši školu. Během roku se účastníme řady soutěží a

diplomů nám přibývá. Jako biologa mne potěšilo první a třetí místo našich žáků v krajském

kole ekologické soutěže, v polovině června nás bude žákyně reprezentovat v celostátním kole

recitační soutěže. Uznání máme z krajského kola matematických, pěveckých i výtvarných

soutěží. Několik ocenění získal divadelní kroužek na přehlídce Pohádková Kroměříž. Děti

jsou šikovné a výčet úspěchů by byl dlouhý.

Máte nějaký zážitek s dětmi, z vyučování, který se Vám natrvalo vryl do srdce a mysli?

Život ve škole je jeden velký a nekončící zážitek! Každý den něco nového. Často jsou to

výroky žáků, na které se nedá opravdu zapomenout. V mém srdci mají velký kus misie a

od letošního školního roku vedu i pár děvčat, zástupců misijního klubka školy, v misijním

kroužku. Byla jsem mile překvapena jejich zájmem a touhou něco se dozvědět. Jedna dívka

každý den počítala, kolik hodin ještě zbývá do odjezdu na celostátní misijní pouť dětí do

Tábora, kam se chystáme. V pondělí přišla, že rodiče plánují jiný víkend…, tolik slz jsem

dlouho neviděla.

Kam byste si přála, aby se ubíralo současné školství? Co byste změnila?

Tak to by byl dlouhý rozhovor! Jednoduchou odpověď nemám, ale myslím si, že množství

různých experimentů našemu školství příliš neprospívá. Byrokracie přibývá, kvantita na úkor

kvality, práva versus povinnosti, samostatnou kapitolou jsou finance, a z toho se nám trochu

vytrácí ten, kvůli němuž to vše je. Žák.

Co je pro Vás největší odměnou za Vaši práci?

Měla bych říci – spokojený zákazník, tedy žák. Pro mě je větší odměnou, když slyším, že žáci

naší školy jsou pozitivně vnímáni svým okolím. Moc mě potěší, když slyším, že se naše děti

chovají slušně na společných akcích škol, když je pochválí třeba řidič autobusu při cestě na

bazén nebo do divadla. A také když přijdou bývalí absolventi a přiznají, že i když jsme byli

přísní, bylo fain a vrátili by se. Pak si říkám, že ta práce, o kterou se všichni ve škole snažíme,

má smysl. Ráda říkávám, že i když ze všech doktoři a inženýři nebudou, slušnými lidmi, kteří

umí pozdravit, poděkovat a druhému pomoci, mohou být všichni.

Paní ředitelko, děkuji za Váš čas a povídání a přeji Vám i CZŠ spokojené žáky i učitele.

Eva Šafaříková

Citáty na červen

Jestliže každý stín závisti vytneš u kořene a jestliže se budeš upřímně těšit z úspěchu druhých,

neztratíš radost.

Člověk odloučený od Boha se stane nelidským vůči sobě, ale i vůči jistotám kolem sebe.

Neměj pochybnosti. Tvoje povolání je největší milost, jakou tě Pán chtěl obdarovat. Prokaž

mu svou vděčnost.

Jestliže je člověk Božím, pak ať pohrdá bohatstvím světa se stejným úsilím, s jakým se je lidé

snaží získat.

Zde je lék na tvé nepokoje: trpělivost, čistota úmyslu a pohlížení na věci z nadpřirozené

perspektivy.

Charakteristická výmluva pro člověka prázdného a sobeckého je taková, že se nerad v něčem

angažuje.

Ve chvíli zkoušky se obracej ke svému andělu strážnému: on tě ochrání před démonem a dá ti

svatou inspiraci.

Dej nadpřirozenou pohnutku svému pracovnímu úsilí a tím posvětíš svou práci.

Miluj dobré lidi, protože milují Krista. Miluj rovněž ty, kteří ho nemilují, protože to je jejich

neštěstí. A zvláště proto, že On miluje jedny i druhé.

Dej mi Pane takovou lásku, jakou chceš být milovaný.

bl. Josemaría Escrivá

Nepouštěj hněv do svého srdce, a když už tam je, nedovol mu vstoupit do obličeje. Kroť

jazyk, aby nevybuchl slovy, když už se to stalo, střež se , aby se hněv neobjevil ve skutcích.

sv. Antonín z Padovy

Blahoslavení, kteří uvěřili.

„Já si pravidelně dopisuji na Facebooku s astroložkou, ona mi radí třeba i barvy, co

si mám který den v týdnu oblékat a tak,…“. „Já taky dostávám každý týden horoskop, úplně

podrobný“... „Náš taťka říkal, že za rok je konec světa a že to mají lidi za trest, že jsou takoví

dacani….“ „My jsme si všichni četli na internetu tu indiánskou předpověď a všichni to říkají,

že je to pravda“…

Toto téma je spolehlivě „in“, a nejen mezi mládeží, ačkoliv výše uvedené citace

v podobě téměř nezastavitelného proudu trumfování se jsou ze třídy čtrnáctiletých. O pár dní

později jsem našla kolem školy křídou nakreslené křížky – prý svatofilipojakubská tradice

ochrany proti čarodějnicím. (Škoda jen, že autoři křížků asi vůbec netuší, co znamená moc

Kristova kříže, ani jakou moc propůjčuje Zlo těm, kdo s ním spolupracují.) Celý květen,

měsíc Panny Marie, je ve znamení různých čarodějnických sletů, počínaje šitím masek

a kostýmů pro nejmenší ve školkách až po noční „veselice“ dospělých u ohňů. Minulý

týden mi sdělila známá, že odpoledne jde opět do kurzu „tai chi“, protože posledně tam

stáli a nabírali vesmírnou energii a ona jim proudila sem tam v těle a všechno rozehřívala a

oživovala. Jiná žena přijala v těchto dnech křest k velké radosti všech, kteří se za to dlouho

modlili, ale naprosto věří léčiteli, který prý má na ni pozitivní vliv, ačkoliv jí tvrdí, že byla

v minulém životě prokletá. Některé kolegyně z práce chodí objímat stromy, vždycky se u

nich ztiší a cítí, jak stoupající stromová míza přináší i jim nové oživení, souznění s řádem

přírody a vším stvořením. Děti nosí u sebe barevné kameny a vyhledávají odpovídající barvy

a nerosty ke svému zvěrokruhu, vše proto, aby pochopily, že jsou součástí vesmírného řádu

a nevyvyšovaly se nad přírodu. Občas přijde po internetu úžasný kousek nějakého mága, kdy

zmizí on nebo něco jiného…

Je to najednou jako výbuch tajemné sopky veškerého duchovního chaosu skrytého

dosud pod povrchem uspěchaného života. Takový zmatek vzniká kdykoliv, když se amatér

pustí do „užitečné“ práce s nanejvýš citlivou, neprobádanou a jej naprosto přesahující

odbornou entitou. Protože mi začínaly docházet pádné argumenty v jednotlivých diskuzích

s udivenými uživateli mocného duchovna, šla jsem a koupila si knížku „Podvod magie“ od

současného italského exorcisty Leoluca Pasqua, který zde srozumitelně vyjádřil rozdělení,

podstatu a nebezpečí různých druhů magie – staropohanských zvyků – od černé, přes bílou

(zdánlivě dobrou, neboť usilující o zdraví člověka) přes červenou a zelenou (dnes obzvlášť

v kurzu). Principem všech je silně protikřesťanský postoj člověka, který chce svým vědomím

a vlastní silou ovládnout nadpřirozené síly, aby sloužily jeho osobním zájmům. Mágové

cvičením vůle a sebekázní získávají velkou moc nad částí tajemného prostoru kolem nás.

Není zde ovšem vůbec akceptována role Ducha svatého, ani svrchovanost Boží vůle, ani moc

jeho jména zjeveného v Kristu skrze Kalvárii a Zmrtvýchvstání. Autor výstižně upozorňuje

na středověké praktiky, které se rychle vracejí, a to je různé zneužívání svátostí a svátostin.

Mnozí si ještě pamatují církev zesměšňující filmy z totality, když například nosily hospodyně

kus hostie kravám proti uřknutí apod., ale biskupové dnes v severní Itálii musí řešit velmi

podobné případy u současných moderních lidí. V práci se už nikdo po mně nedívá, že nosím

občas křížek, neboť jsou přesvědčeni, že to mám taky proti upírům. Zvídavým vysvětlím

proč, a lidé přikývnou, my Češi jsme nyní velmi tolerantní vůči jakékoliv víře.

Možná máme v těchto okultních praktikách docela jasno a nehrozí nám, že popřeme

zdravý rozum, který nám byl dán, abychom poznávali Boží řád a jeho velikost a moudrost, ale

co s těmi znameními blížícího se konce světa? Nikdo nezůstáváme neteční při kumulujících

se zprávách o přírodních i civilizačních katastrofách, válkách a útocích, je to jako vystřižené

z evangelia o blížícím se konci či z knihy Zjevení. Lidé maskují vnitřní strach buď siláckou

ignorací, nebo naopak pasivním „stejně, co s tím naděláme“. Ale Kristus jasně řekl: „nikdo

neví, jen Otec v nebi“ a tím vyznačil úlohu křesťanů. Nepřidávejme se k těm, kdo ze strachu

o své životy začnou zmatkovat a pak zvětšovat zlo kolem sebe. Protože člověk sevřený

strachem ztrácí soudnost i lásku, vzdal se totiž jediného bohatství svého srdce, a tím je

Kristův pokoj. Začíná bojovat a jeho zbraní je pouze sobectví. A emoce. Ale Otec ví všechno,

a jediný vlas z naší hlavy nespadne bez jeho vůle a plánu. Ten plán začíná a končí

v nezměřitelné lásce pro každého jednotlivce, té musíme absolutně důvěřovat bez ohledu na

momentální okolnosti. Slovo Boží a svátosti jsou majákem v okolní temnotě, ostatní

experimentování s neznámými silami je neprobádaný chaos. Události současnosti jsou

voláním k většímu sblížení se s Kristem, k růstu v dobru a obětavé lásce. Blahoslavení, kteří

uslyšeli – i třeba z internetu či TV - a uvěřili. Protože najednou mají opět pevnou půdu pod

nohama a mohou na ni pozvat další.

Eva Blešová

Svatý Antonín z Padovy OFM, františkánský kněz, kazatel a učitel církve (1195 – 1231),

svátek 13. června

Narodil se v Lisabonu v Portugalsku dne 15. srpna 1195. Křestním jménem se

původně jmenoval Ferdinand (portugalsky ''Fernandez''). Jeho matka Trevera a otec Martin

Bullones byli šlechtického původu. V patnácti letech vstoupil do řádu augustiniánů v

Lisabonu. Tam za ním ale často chodili příbuzní a vyrušovali ho ze studií. Proto požádal o

přeložení do vzdálenějšího kláštera Santa Cruz v Coimbře. Zde získal, ve svých 25 letech,

značné teologické vzdělání a usiloval o vzorně zbožné prožívání řeholního života. O několik

let později zemřelo v Maroku několik františkánů mučednickou smrtí a jejich těla byla

v r. 1220 převezena do Portugalska. Jejich pohřbu se účastnil i Antonín. Hluboce to na

něj zapůsobilo a přál si tyto mučedníky následovat. Jeho rozhodnutí pro misijní činnost

bylo podpořeno i setkáním s františkánskými spolubratry z nedalekého malého kláštera sv.

Antonína od Oliv, když u brány kláštera Santa Cruz prosili o almužnu. Vystoupil z řádu

augustiniánů a vstoupil k františkánům v Coimbře. Zde přijal řádové jméno Antonín a v roce

1220 tam přijal kněžské svěcení.

Po roce přípravné formace si vyžádal dovolení k odplutí do Afriky a plný touhy

směřoval k Maroku hlásat evangelium, aby, bude-li třeba, podstoupil i mučednictví. Záhy po

příjezdu do Afriky ale závažně onemocněl a několik měsíců se tam léčil v lazaretu. Musel

se pak r. 1221 ze zdravotních důvodů vrátit zpět do Evropy, šlo asi o malárii. Pán Bůh s

Antonínem měl své plány a přivedl ho do Itálie. Při tom návratu byla totiž jeho loď z důvodu

prudké bouře nucena přistát u pobřeží Sicílie v Messině. Tam se od místních františkánů

dozvěděl, že zakladatel sv. František svolává na letnice setkání bratří františkánů do Assisi

a s nimi tam odcestoval. Sv. František na něj svým projevem tak velmi silně zapůsobil,

že Antonín zatoužil zůstat v Itálii. Po skončeném setkání projevil zájem být přijat bratry

z některého italského kláštera, avšak z pokory tajil svůj původ i schopnosti a uváděl jen

negativní stránku. Přestálá nemoc na něm byla ještě i patrná. A jelikož byl navíc pokládán

za neužitečného a neschopného všech řeholních povinností, nebyl o něj zájem. Nakonec

se nad ním smiloval Gracián, představený františkánské Římské provincie a poslal ho do

malého kláštera sv. Pavla v Montepaolo, u města Forli, nepříliš daleko od Bologny, kde

bratřím scházel kněz. Antonín tam na adriatickém pobřeží žil asketicky a konal i nejtěžší a

nejpodřadnější domácí práce.

V létě 1222 byl poslán, aby se ve Forli zúčastnil kněžského svěcení františkánů. Tam

byl, možná až při hostině, vyzván k duchovní promluvě, do které se ostatní zdráhali bez

přípravy pustit. S pokory vyzvedl svou nedokonalost v ovládání italštiny a nezkušenost, avšak

z poslušnosti začal. Zprvu nesměle a prostě, záhy jako dokonalý kazatel. Jasně, plynule a se

zkušeností, nad níž všichni žasli. Sv. František z Assisi si zprvu nepřál, aby se jeho bratři

zabývali vědami, z obav před vznikem ctižádostivosti a pýchy v řádu. Když se ale dozvěděl

o bratru Antonínovi, jak překvapil ve Forli a jaké má duchovní dary, poslal ho do věhlasné

školy ve Vercelli, aby si znalosti ještě prohloubil a mohl vyučovat mladší řeholníky. Antonín

pak vyučoval bohosloví v různých klášterech řádu. Ponejvíce snad v teologickém učilišti v

Boloni, později pak ve městech Toulous a Montpellier a v Padově.

Ačkoliv vynikal učeností, zůstal Antonín velmi pokorným a také každý den

věnoval několik hodin duchovním potřebám obyčejných lidí. Později se stále více věnoval

kazatelskému poslání. Využíval při něm paměť i vzdělání, zejména znalost Písma a

výjimečnou výmluvnost. Dokázal využívat i různých obrazů a podobenství, aby své

posluchače hlouběji oslovil. Měl důstojný zjev a velmi silný hlas, takže byl schopen mluvit

i k početnému lidu. Posluchači se scházeli zdaleka a někdy se jednalo i o tisíce lidí. U

postavených kazatelen si někteří posluchači obsazovali místa už den předem. Antonín míval

v ruce kříž, pod paží evangeliář a v srdci nadšenou touhu kázat k Boží cti a slávě a obracet

hříšníky. Učil, že pokora, chudoba, trpělivost a poslušnost jsou jazyky Ducha sv., kterými

svědčíme o Kristu. Živá je řeč, když hovoří skutky. A vždy kladl důraz na potřebu svátosti

smíření.

V severní Itálii kázal Antonín v letech 1222-24 proti bludařským katarům a

humiliátům a vyzýval je k návratu do církve. Kataři tehdy věřili, že Bůh stvořil jen ducha,

ale nikoliv hmotu, a že proto celé stvoření je dílo ďáblovo. V tom směru popírali Kristovo

skutečné lidství se zmrtvýchvstáním i svátosti, protože v nich se duchovno váže na hmotnou

látku. Bludaři se domnívali, že kazatelské poslání a moc udělovat svátosti se získává ne

svátostí svěcení kněžstva, nýbrž pouze jaksi napodobováním jednání apoštolů.

Antonín žil opravdu chudobně a při svých promluvách vždy hovořil o tíži hříchu i

o jeho špatných následcích. Také o velkém neštěstí hříšníka, který musí "v noci svých vin

přemítat, co zavinil, co ztratil a co na sebe přivolal. Zavinil smrt své duše, ztratil nebeskou

blaženost a přivolal na sebe pekelný trest." Ve svých kázáních také vždy poukazoval na Boží

milosrdenství, "které je větší než všechna zloba hříšníka". Svatou zpověď vyzdvihoval jako

uzdravující a záchranný prostředek. Antonín žil ve skrytosti a doporučoval skrytost i ostatním.

Jednou řekl: "Musíme se chovat jako žebráci, kteří jdou po žebrotě. To dobré, co máme,

ukrývejme, ale ukazujme celou bídu naší slabosti a hříšnosti, aby nám Pán udělil dary své

milosti."

Je uváděno, že Antonín viděl příčinu nevěry v tom, že se kněžím nedostává světla

vědění a že jejich jednání schází pravé ctnosti. Pak prý ďábel snadno strhává duše k sobě.

Je nutné, aby kněží byli dokonalými hlasateli slovem i příkladem. Aby byli bdělými a

odvážnými služebníky Božími. Proto je potřebné se za kněze modlit. Kdykoliv Antonínovi

duchovní poslání dovolilo, odcházel do samoty, aby vedl rozjímavý život. Aby od Boha

načerpal energii lásky pro další činnost. To patří k důležitému rozdělení času a i to se máme

od světců učit. Antonín pokud mlčel, tak se modlil. Je o něm psáno, že svůj život žil ve

skrytosti a svoji samotu si nosil sebou. Od aktivní činnosti měl proto ke kontemplaci vždy

velmi blízko. Od roku 1227 působil Antonín znovu v Itálii a po tři léta zastával v řádu

různé funkce. Poslední léta byl představeným severoitalské provincie Emílie. V hodnosti

provinciála byl r. 1228 na jednání o problémech řehole u papeže Řehoře IX. V Římě, na

výzvu papeže kázal lidem shromážděným z různých národů a došlo k zopakování zázraku

letnic. Všichni totiž rozuměli sobě nejbližší řečí. Byl velmi vyhledávaným kazatelem, někdy

měl na svých kázáních až 30 tisíc posluchačů.

Po skončení úřadu provinciála v r. 1230 se Antonín vrátil do Padovy a na žádost

kardinála Rainalda de´Conti (pozdějšího papeže Alexandra IV.) napsal přes zimu sbírku

kázání na větší svátky svatých. Sloužila jako doplněk k dříve napsaným nedělním kázáním.

Velký úspěch pak měla jeho postní kázání v r. 1231. Dále navštívil ještě Veronu, aby od

zastánce císařské strany vymohl propuštění uvězněných stoupenců lidové papežské strany

(guelfů). Při zpáteční cestě ještě v různých obcích kázal, ale již měl svou horlivou prací

podlomené zdraví. Delší dobu ho trápila vodnatelnost a nakonec byl nucen zastavit se v

Camposampieru, 20 km severně od Padovy. Pro rychle se zhoršující zdravotní stav prosil

o odvezení do Padovy. Stačili ho však odvézt jen ke klášteru dell´Arcella, kde v pátek 13.

června 1231 zemřel. A do Padovy ho dovezli již mrtvého, bylo mu 36 let. Pochován byl v

malém kostele Santa Maria Materdomini. Později město Padova vystavělo vedle malé svatyně

jemu zasvěcenou velkolepou baziliku, do níž jeho ostatky přenesli.

Po Antonínově smrti se událo mnoho zázraků ve spojení s důvěrnými prosbami

k němu. Ověřeno bylo 42 zázraků u jeho hrobu. Papež Řehoř IX. Antonína zařadil mezi

svaté již po 11 měsících od smrti, 30. května 1232. A papež Pius XII. dne 16. ledna 1946

jmenoval sv. Antonína učitelem církve a udělil mu titul Doctor evangelicus (učitel evangelia).

Jazyk, kterým svatý Antonín vykonal množství dobra, zůstal zázračně až do dnešní doby

neporušený. Chléb svatého Antonína, pro který jsou v některých chrámech pokladničky,

je dodnes almužna pro nejpotřebnější, ke cti svatého Antonína, připomínající jeho sociální

působení. Sv. Antonín je vzor a patron františkánů. Je známo, že je lidmi často vzýván na

pomoc při hledání ztracených věcí. A také i obecněji, jako pomocník v nouzi.

Ing. Petr Kvapilík

Uzávěrka TRIA: příspěvky doručte do čtvrtku 16.6.2011

Please login or register to add comments