|
Trio ke stažení
Postní doba
V tomto měsíci začínáme liturgické období přípravy na Velikonoce, dobu postní. Když se řekne půst, většina lidí si představuje, že se mají zdržovat od jídla. Částečně mají pravdu. Podstata postu je však někde jinde.
V každém člověku je pud sebezáchovy, který ho vede k tomu, aby si udržoval své zdraví a život příjmem potravy. To není nic špatného. Někdy však tento přirozený pud přeroste ve vášeň, a člověk sní mnohem víc, než je zdrávo. Efekt se po čase dostaví v podobě solidního bříška (u mužů ve tvaru tzv. jablka, u žen ve tvaru tzv. hrušky).
Většinu těchto postižených trápí především kosmetická stránka, která je nejvíc vidět. Závažnějším problémem jsou zdravotní potíže jako vysoký krevní tlak, zvýšené hodnoty cholesterolu, nemoci páteře a kloubů.
Největší dopad má nezvládnutý pud na duchovní oblast, protože jedna vášeň přitahuje další. Mohou se přidružit lenost, sobectví, hněv, ale i jiné „vášně". Svatý Augustin, který dobře znal vlastní špatné náklonnosti, je nazýval „zapleteným a chlupatým chomáčem" (Vyznání, II, 10.18). Je to podobné, jako když se delší dobu neuklízí pokoj. Vznikají klubíčka smetí a prachu, která musíme uklidit a tuto činnost musíme pravidelně opakovat.
Tímto způsobem musíme postupovat i v případě, když chceme vyčistit naši psychofyzickou jednotu, tzn. naše tělo a ducha. Heslo „ve zdravém těle, zdravý duch" platí i opačně. A jestliže se chceme zbavit nadbytečných kil, nestačí jenom hladovět (co může způsobit tzv. jo-jo efekt), ale musíme dlouhodobě snížit příjem potravy. Přitom se však musíme zbavit toho nadbytečného i z ducha. Postem, modlitbou, pokáním a dobrými skutky pak můžeme ovládat své vášně.
V poselství na Postní období 2009 Svatý Otec Benedikt XVI. mimo jiné řekl: Půst určitě prospívá fyzickému zdraví, ale pro věřící je v první řadě „terapií" na vyléčení se ze všeho, co jim brání, přizpůsobovat se Boží vůli. Postní období by mělo být příležitostí k umrtvování našeho egoismu a otevírání svého srdce Boží lásce a bližnímu. Uskutečňování postu kromě toho přispívá k integritě osoby jako těla a duše tím, že jí pomáhá vyhnout se hříchu a růst v důvěrném vztahu k Pánu. Svatý Augustin ve svém spise O užitečnosti postu: "Zajisté mi to způsobí újmu, ale proto, aby mi odpustil; sám sebe trestám, aby mi pomohl a byl jsem milý v jeho očích, abych se mohl těšit z jeho nádhery. "(Sermo 400, 3, 3: PL 40, 708)
Zříkáním se hmotného pokrmu, který živí tělo, usnadňujeme vnitřní dispozici naslouchat Kristu a živit se jeho spásonosným slovem. Půstem a modlitbou mu umožníme, aby přišel nasytit ten nejhlubší hlad, který zakoušíme ve svém nitru: hlad a žízeň po Bohu.
To je právě základním posláním postního období. Půst není ani zdaleka pouze odřeknutím si nějakého jídla. Spíše je to zřeknutí se všeho, co je v mém životě postradatelné, zbytečné či dokonce překáží. Je to zřeknutí se toho, čím mohu pomoci bližnímu, který je v nouzi - dávat sebe, svůj čas, zájem, trpělivost všem, co to potřebují, počínaje vlastními dětmi, manželem, manželkou, rodiči, až po osamělé a trpící lidi.
Půst tedy není čas pochmurného odříkání se. Jde spíše o prohloubení, obnovu a přiblížení se k Otci skrze Krista. Je to doba vytrvalé, ale radostné námahy, která by měla vyústit do smíření se s Bohem a do obnovy křestního slibu v liturgii Velké noci.
Doufám, že Vám moje zamyšlení pomůže hlouběji prožít toto období přípravy na Velikonoce. Ať nám všem toto postní období přinese hodně duchovního požehnání a upevní naše spojení s Bohem.
P. Vlado
List z kalendáře - březen
1.3. úterý
2.3. středa - 10.20 hod. - setkání maminek s dětmi
- 16.30 hod. - biblická hodina
v učebně u sv. Mořice (viz pozvánka)
-
18.00 hod. - studentská mše svatá u sv. Jana Křtitele
3.3. čtvrtek
4.3. pátek - 7.00 - 16.00 hod. - celodenní adorace na Malém
Valu
- 15.00 - 17.00 hod. - svátost smíření u sv.
Mořice
-
16.00 hod. - setkání malé scholy v učebně
-
18.00 hod. - pravidelné setkání lektorů v Děkanátním centru pro rodinu
-
20.00 hod. - adorace v klášteře na Koperníkově ul.
5.3. sobota - Fórum mládeže Olomoucké arcidiecéze - AG
6.3. neděle - 7.45 hod., 10.45 hod. - mše sv. u sv. Mořice (hlavní
celebrant arcibiskup Jan),
18.00 hod. - mše sv. u sv. Jana
- 19.00 hod. - adorace u sv.
Mořice
7.3. pondělí - 16.00 hod. - výuka náboženství pro žáky 6. -
9. tříd v učebně u sv. Mořice
-
18.00 hod. - příprava snoubenců na sv. manželství
8.3. úterý - 18.00 hod. - Katecheze „Věřím, věříme" - učebna
u sv. Mořice
9.3. Popeleční středa - den přísného postu
-
10.20 hod. - setkání maminek s dětmi
-
18.00 hod. - studentská mše svatá u sv. Jana Křtitele
10.3. čtvrtek - 18.00 hod. - Pastorační rada farnosti sv.
Mořice - Rodinné centrum
11.3. pátek - 16.00 hod. - setkání malé scholy v učebně
-
17.30 hod. - setkání velké scholy v učebně
12.3.
sobota
13.3. neděle - 7.45
hod., 10.45 hod. - mše sv. u sv. Mořice, 18.00 hod. - mše sv. u sv. Jana
- 19.00 hod. - adorace u
sv. Mořice
14.3. pondělí - 15.00 hod. - biblická hodina v PL (viz
pozvánka)
- 16.00 hod. - výuka náboženství pro žáky 6. - 9. tříd v učebně u sv.
Mořice
- 18.00 hod. - příprava snoubenců na sv. manželství
15.3. úterý
16.3. středa - 10.20 hod. - setkání maminek s dětmi
-
18.00 hod. - studentská mše svatá u sv. Jana Křtitele
17.3. čtvrtek - 14.30 hod. - setkání seniorů ve farním klubu
u sv. Mořice
18.3. pátek - 16.00 hod. - setkání malé scholy v učebně
19.3. sobota - Slavnost sv. Josefa - 10.45 hod. - mše sv. u
sv. Mořice
-
14.00 hod. - pouť mužů - Olomouc, Dub, Brodek u Přerova
20.3. neděle - 7.45
hod., 10.45 hod. - mše sv. u sv. Mořice (novokněžské požehnání
- P. Fiala), 18.00 hod. - mše sv. u sv. Jana
- 19.00 hod. - adorace u
sv. Mořice
21.3. pondělí - 16.00 hod. - výuka náboženství pro žáky 6. -
9. tříd v učebně u sv. Mořice
- 18.00 hod. - příprava snoubenců na sv. manželství
22.3. úterý - 18.00 hod. - Katecheze „Věřím, věříme" -
učebna u sv. Mořice
23.3. středa - 10.20 hod. - setkání maminek s dětmi
-
18.00 hod. - studentská mše svatá u sv. Jana Křtitele
24.3. čtvrtek
25.3. pátek - 16.00 hod. - setkání malé scholy v učebně
-
17.00 hod. - začátek duchovní obnovy mší sv. u sv. Mořice - P. Tomáš Klíč
-
17.30 hod. - setkání velké scholy v učebně
26.3. sobota - celodenní duchovní obnova na Arcibiskupském
gymnáziu
-
vede P. Tomáš Klíč
27.3. neděle - 7.45 hod., 10.45 hod. - mše sv. u sv. Mořice, 18.00
hod. - mše sv. u sv. Jana
- 19.00 hod. - adorace u
sv. Mořice
28.3. pondělí - 16.00 hod. - výuka náboženství pro žáky 6. -
9. tříd v učebně u sv. Mořice
- 18.00 hod. - příprava snoubenců na sv. manželství
29.3. úterý
30.3. středa - 10.20 hod. - setkání maminek s dětmi
-
18.00 hod. - studentská mše svatá u sv. Jana Křtitele
31.3. čtvrtek
List z kalendáře - Hradisko
- 3. 3.
(první čtvrtek v měsíci) - dopoledne - návštěva nemocných
- 6.3.
(první neděle v měsíci) - 14.30 - 15. 30 hod. - kostel Všech svatých
Hradisko
- adorace
- 7.3.
(první pondělí v měsíci) - 19.00 - 21.00 hod. - Lutopecny
- společenství s modlitbami za uzdravení,
katecheze - evangelium sv. Lukáše
- 8.3.
úterý - 19.00 hod. - pastorační rada farnosti na faře
- v
pondělí po 14 dnech - 17.00 - 18.00 hod. - Miňůvky u p. Zdráhala
- modlitební
společenství starších
- 14. 3. a 28. 3. (2. a 4. pondělí) - 19.30
- 21. 30 hod. - fara Hradisko
- biblické společenství - evangelium sv. Jana
- každou
středu - 13.30 - 14. 45 hod. - ZŠ Bezměrov - výuka náboženství
- ve
středu po 14 dnech - 19.00 - 20.00 hod. - Lutopecny
-
modlitební společenství starších žen
- 11.3.
a 25.3. (v pátek po 14 dnech) - 19.00 - 21.00 hod. - Lutopecny
- společenství CHO Naděje
- každý
pátek - 18.00 - 19.30 hod. - fara Hradisko - společenství dětí malá schola
Adorace ve farnosti
sv. Mořice:
Kostel sv. Mořice -
každou neděli - 9.00 - 20.00 hod. - společná
Kaple na Malém Valu - první pátek v měsíci - 7.00 - 16.00
hod. - soukromá
Kaple sv. Kříže -
první pátek v měsíci - 20.00 - 21.00 hod. - společná
- první neděle v měsíci: 9.00 - 17.00 hod. - soukromá
Slavnost sv. Josefa, snoubence P. Marie je vždy svátkem mužů. Sobota 19.
března je také svátkem zasvěceným, který máme slavit především účastí na mši
sv., která bude v sobotu v 10.45 hod. u sv. Mořice. Odpoledne zveme muže z obou
farností - sv. Mořice i z Hradiska na Pouť mužů. Odjezd bude ve 14 hod. od
kostela sv. Jana v Kroměříži a poté autobus vezme poutníky ze zastávek v
Lutopecnách, Měrůtkách, Hradisku a Bezměrově. Navštívíme zvonařskou dílnu v
Brodku u Přerova, Velký Týnec, Olomouc a nakonec překvapení na poutním místě v
Dubu. Návrat do 22 hodin. Hlaste se telefonicky nebo osobně ve farní kanceláři
u sv. Mořice. Možno také po mši sv. v sakristii. Zve P. Josef
Pozvánky
- Vminulém
vydání Tria jsme informovali o Celosvětovém setkání mládeže se Sv. otcem
vsrpnu vMadridu. Mládež znašich farností bude putovat spolu
se studenty zArcibiskupského gymnázia v Kroměříži od 13. do 22. srpna
2011. Mladým zájemcům nabízíme získání části finančních prostředků pomocí
brigád, které budou probíhat během roku a hlavně během prázdnin
vkostelech a na zahradě proboštství. Nabízíme službu průvodce
vrámci projektu „Otevřené brány". Další informace získáte ve farní
kanceláři.
- Oslovujeme
všechny dospělé farníky (od 14 let) vobou farnostech, kteří ještě
nepřijali svátost biřmování, aby se
přihlásili kpřípravě, která začne po Velikonocích. Přihlášky si
vyzvedněte ve farní kanceláři nebo vsakristii u sv. Mořice. Vyplněné
přihlášky odevzdejte do konce března. Rodiče, povzbuďte své dospělé děti!
Vnašich řadách je mnoho věkem dospělých křesťanů, kteří potřebují
povzbudit, aby přijali svátost biřmování, a tak dovršili svou duchovní
dospělost.
- Popeleční středou 9.3. vstoupíme do postní doby. Popeleční středa je
den přísného postu od masa a újmy. Své kající smýšlení máme dát najevo také přijetím
svátostiny popelce.
- Na 1. neděli postní se bude číst pastýřský list arcibiskupa Jana
Graubnera, který bude obsahovat pozvání knovéně svátosti křtu a hlavně
obnově svátosti křtu na Velikonoce. Bude obsahovat také výzvu k
rodičůmnepokřtěných dětí nebo i dospělých. Aby se toto pozvání dostalo jak
kširokému okruhu pokřtěných vnašich farnostech, tak i
knepokřtěným, bude záležet už na
nás, jak jim toto pozvání předáme. Bude vytištěn pastýřský list a také
oslovení nepokřtěných. Na nás záleží, koho oslovíme, komu předáme dopis nebo
koho osobně pozveme do našeho farního společenství. Znáte lidi ve svém okolí,
vsousedství nebo vzaměstnání. Ujišťuji vás, že zpozvání
budete mít radost. Ukažme, že naše víra je statečná. Oslovme co nejvíce lidí ve
své blízkosti a pozvěme je jak na setkání nepokřtěných (sobota 9.4. v9
hodin na AG), tak pokřtěné na obnovu křestních závazků na velikonoční vigilii
(sobota 23.4.).
- Postní almužna je charitativní aktivitou vdobě postní. Podobně jako
vloňském roce obdržíte do rodin skládanku papírové pokladničky, které
doporučujeme podlepit lepící páskou, aby se dno neprotrhlo. Doporučujeme
rodičům, aby motivovali své děti kdrobným kajícím skutkům, kterými budou
pamatovat na potřebné. Pokladničky přineste do kostela na Květnou neděli, kdy
budou přineseny jako dar koltáři.
Pozvánka
Srdečně Vás zveme na
biblickou hodinu, která bude ve středu 2.3.2011 v 16.30 hod. v učebně u sv. Mořice.
Téma: Radost a potěšení ze Slova Božího, které je obsaženo
v Bibli.
2. 4. kapitola knihy Přísloví.
Srdečně Vás zveme na
biblickou hodinu, která bude v Psychiatrické léčebně v pondělí 14.3.2011 v 15.00 hod. v kostele sv. Cyrila a Metoděje.
Téma: Radost a potěšení ze Slova Božího, které je obsaženo
v Bibli.
2. 4. kapitola knihy Přísloví.
MUDr. Pořízek
Bohuslav
Relaxační odpoledne pro ženy
Zveme všechny maminky, babičky, slečny na relaxační
odpoledne s
profi učitelkou orientálních tanců paní Ing. Libuší Konečnou.
V neděli 6.3.2011 ve 14 hod. v tělocvičně
Arcibiskupského gymnázia.
V tříhodinovém programu plném hudby, pohody a relaxace
se naučíte základy břišních tanců.
Předpokládaná cena max. 250 Kč (3 hodinová lekce, cena se
odvíjí od počtu účastníků).
Jistě oceníte ozdravné účinky orientálního břišního tance
na vaše tělo, zejména uvolnění v oblasti ženských pánevních orgánů,
příznivé působení na pohyblivost páteře a kloubů i na zlepšení zažívacích
funkcí. Tanec také učí správnému držení těla. "Přijďte se naučit, být přirozeně krásná."
Přihlášky a informace: tel. 724 782 867, 736 522 815 Magda Navrátilová, Centrum pro rodinu
Centrum pro rodinu Kroměříž zahajuje ve středu 2. března
2011 v 17.30 hod. kurz Manželské
večery. Jak vybudovat šťastné
manželství na celý život. (Během osmi společně strávených večerů spolu manželé
mluví o důležitých otázkách, na které ve spěchu všedního dne nezbývá čas). Bližší
informace naleznete na plakátku v předsíni kostela, na www.cpr-kromeriz.cz, nebo na tel.:
736 522 814 H. Župková
První setkání se uskuteční v Centru pro rodinu. Cena kurzu
1.000,- Kč/manželský pár (2x příručka ke kurzu, 8x 2 hod., občerstvení). Účast
nutno nahlásit předem!
Farnost sv. Mořice v Kroměříži pořádá postní
duchovní obnovu
na téma: Duch nám
přichází na pomoc v naší slabosti
Program:
pátek 25. března 2011
v kostele sv. Mořice
16:30 modlitba růžence
17:00 mše svatá ze slavnosti Zvěstování Páně
17:50 eucharistická adorace
sobota
26. března 2011 v Arcibiskupském gymnáziu
8:30 ranní chvály (ve spodní kapli)
9:00 1. přednáška
9:45 prostor k rozjímání
10:15 2. přednáška
11:00 prostor k rozjímání
11:30 oběd
12:00 příležitost ke svátosti smíření
13:00 modlitba růžence
13:30 3. přednáška
14:15 sdílení ve skupinách
15:00 mše svatá
16:00 zakončení
Modlitby a přednášky povede P. Tomáš Klíč, administrátor
ze Zborovic.
Zájemci se mohou hlásit do 20. 3.2011 ve farní kanceláři
sv. Mořice.
Účastnický poplatek (oběd + režie): 100,- Kč.
Pouť
ASSISI - ŘÍM - DOLOMITY 2011
Termín: 24.7. (neděle) - 1.8.
(pondělí)
Předpokládaný program:
24.7. - neděle odjezd z Kroměříže od kostela sv. Jana
Křtitele - 13.00 hod.,
noční přejezd přes
Rakousko a Itálii
25.7. - pondělí ráno příjezd do Assisi, prohlídka Assisi a
Portiuncule,
místa života sv.
Františka a Kláry, mše sv., příjezd do Říma - nocleh
26.7. - úterý dopoledne - katakomby, bazilika sv. Pavla,
Tre Fontane
odpoledne -
baziliky (sv. Jan, sv. Kliment, sv. Kříže) - nocleh
27.7. - středa dopoledne - Vatikánská muzea (varianta:
antický Řím)
odpoledne - místní
dopravou centrem Říma - nocleh
28.7. - čtvrtek celodenní výlet - Nettuno, sv. Marie
Goretti, pobyt u moře,
návštěva památníku
II. světové války,
návrat do Říma -
noční procházka městem - nocleh
29.7. - pátek dopoledne - bazilika sv. Petra -
kopule
odpoledne - Zátibeří, nákupy, volný
program - ve 20 hod. odjezd z Říma
30.7. - sobota pobyt v Dolomitech - celodenní túry (dle
dispozic), návštěva jezer -
ubytování
Velehrad - San Martino - večeře
31.7. - neděle pobyt v údolí Gsieser Tal -
odpočinkový den,
večeře, přejezd Rakouskem
1.8.
- pondělí příjezd do Kroměříže
cca 8.00 hod.
Změna programu: podle
počasí a nabídek průvodců v Římě
Celý týden je
dobré prožít ve stopách sv. Petra a Pavla a sv. Františka. Proto pro větší
duchovní užitek pouti doporučuji vykonat si nejlépe svatou zpověď, protože bude
denně možnost setkat se při mši svaté.
Čtyřdenní
program v Římě bývá zpravidla upřesněn průvodci - kněžími poutního místa
Velehrad.
Ubytování bude v poutním domě
Velehrad (cca 15 min. od Vatikánu), pokoje dvou a tří lůžkové. Strava buď
z vlastních zásob nebo možnost objednat si obědy nebo večeře na každý den
- cena 7 euro.
Cena - 70 euro za 4 noclehy a 4 snídaně.
70 euro musí mít poutník s sebou a uhradí je až na Velehradě.
Ubytování (1 noc) a plná penze v Dolomitech - 20 euro.
Cena za dopravu autobusem - 3000 Kč.
Nutno vzít s sebou:
Platný doklad totožnosti, zajistit si vlastní cestovní pojištění.
Zpěvník (kancionál), další peníze
pro osobní potřebu a případné vstupy dle svých možností
(katakomby - 7 euro, kopule sv. Petra - 6 euro, Sixtinská
kaple - 12 euro, atd.)
Hlaste se ve farní kanceláři sv. Mořice se zálohou
1.000 Kč/osoba.
Zprávy
- Arcibiskupský kněžský seminář oznamuje, že i
vletošním roce se podávají přihlášky kandidátů do kněžského semináře
vOlomouci. Přihlášku podává kandidát po projednání sknězem
farnosti. Přihlášku je třeba odevzdat nejpozději do 31. 3. 2011.
Svicerektorem P. Jiřím Kupkou se mohou kontaktovat i ti kandidáti, kteří
uvažují o kněžství, i když vtomto školním roce nematurují a nebudou se
hlásit do semináře. Vsoučasné době je vkněžském semináři
vOlomouci 50 bohoslovců, ztoho 16 bohoslovců je zolomoucké
arcidiecéze. Včervnu proběhne jáhenské svěcení, na které se připravují
zolomoucké arcidiecéze 3 bohoslovci. Kněžské svěcení má přijat 8 jáhnů,
kteří působí ve farnostech jáhenskou službou.
- Arcibiskupský kněžský seminář zve všechny mladé
muže od 17 do 40 let na postní duchovní obnovu pod názvem „Hlavou každého muže
je Kristus" (1Kor 11,3). Obnova se uskuteční 4. - 6. 3. 2011 vkněžském
semináři vOlomouci, povede ji P. Bohdan Stepieň. Zvou bohoslovci
kněžského semináře.
- VKroměříži se uskuteční 4.- 6.3. 2011 už
III. Arcidiecézní fórum mládeže. Zkaždé farnosti se má zúčastnit alespoň
jeden zástupce, nejlépe dva. Na programu budou vstupy zástupců centra pro
mládež, svědectví ze života farností a příprava diecézního programu mládeže.
Fóra se zúčastní i arcibiskup Jan Graubner.
- I letos se zapojuje farnost sv. Mořice Kroměříž
a farnost Hradisko u Kroměříže do akce „Noc kostelů", která se uskuteční
vpátek 27. května 2011 ve večerních a nočních hodinách. Připravuje se
několik novinek. Zvláštností je rozšíření programu na „Noc kostelů ve dne",
který bude věnován žákům základních škol.
Přehled duchovních
úkonů za rok 2010
sv.
Mořic Kroměříž Hradisko
Křty 27 2
Svatby 15 1
Pohřby 19 10
Další běh kurzu První
kroky v Kroměříži byl ukončen
Kurz První kroky, který
v Kroměříži začal 10. října 2010, byl ukončen v neděli 23. ledna
2011. Kurzu se účastnilo 9 párů z Kroměříže a okolí. Setkání moderovaných
skupin probíhala jako již v minulém roce v prostorách Arcibiskupského
gymnázia v Kroměříži a také v prostorách Centra pro rodinu.
V předvečer ukončení kurzu se několik párů sešlo i na Farním bále
v Kroměříži v Domě kultury. To však již nepatřilo mezi pracovní
setkání, jako u předešlých setkávání v malých skupinkách. Během kurzu se
vytvořila příjemná atmosféra při řešení různých výchovných situací a přesto, že
tato setkání byla pracovní a vzdělávací, nebyla nouze o různé anekdoty, příběhy
z rodinného života a vtipné poznámky účastníků. Život je barevný a krásný,
zvláště když ho prožíváme v rodině se svými dětmi, které jsou každé
jedinečné a originální.
Další kurz První kroky
v Kroměříži připravujeme na podzim 2011. Termíny budou ještě upřesněny. Marie
Kvapilíková
Nemocnici
Milosrdných sester, jejímž zřizovatelem je Česká provincie Kongregace
Milosrdných sester sv. Vincence de Paul se sídlem v Kroměříži, vede
ředitel a primář MUDr. Antonín Bařinka. Velice ochotně vyhověl mé žádosti o rozhovor.
Pane řediteli, ve své
funkci jste od roku 2008, vnímáte za
tuto dobu nějaké změny v nemocnici a jak vidíte její budoucnost?
Ve funkci ředitele a primáře Nemocnice Milosrdných sester
jsem 3 roky a 1 měsíc. Na počátku to bylo seznámení s nemocnicí.
Samozřejmě příchod nového primáře ovlivní systém práce na oddělení. Do NMS jsem
si přinesl zkušenost internisty i infektologa, lékaře záchranáře a také praxi
v hojení chronických ran. Část těchto zkušeností se samozřejmě do provozu
nemocnice promítla. V NMS se soustředíme převážně na ošetřovatelskou a rehabilitační péči, a tady bych viděl největší
změny a zlepšení v poslední době. Na úseku ošetřování nemocných přibyly nové
ošetřovatelské standardy, podle kterých sestry pracují při některých
mimořádných činnostech. Klademe důraz na vzdělávání zdravotníků, máme
pravidelné semináře personálu, na kterých se probírají nové poznatky a postupy.
Řadu nových postupů a změn máme zažitých tak, že si to člověk v běžném
provozu již ani neuvědomuje. Ale statistika nám například ukazuje, že navzdory
tomu, že přibývá těžších pacientů a pacientů ve vyšším věku, klesá nám
mortalita na úkor ošetřovací doby, tedy provedené změny zřejmě fungují. Škoda,
že tak dobře nejde sledovat kvalitu života naši pacientů.
Jsme nemocnicí následné péče. Ve vyspělém zdravotnictví musí
být místo pro následnou péči. Naopak mělo by být trendem do budoucna posílit
následnou péči na úkor akutních lůžek nemocnic. Na akutních lůžkách bude
provedena rychlá diagnostika a stabilizace stavu (nové vyšetřovací a léčebné
metody to umožňují), popřípadě operace a pooperační péče a k dalšímu
léčení bude nemocný přeložen na lůžko následné péče (ekonomicky levnější)
k rehabilitaci, dalšímu sledování, úpravě terapie a k přípravě
pacienta do domácího ošetřování či k umístění do zařízení sociální péče u
těch, kteří nikoho nemají.
Nemocnice Milosrdných
sester sv. Vincence je zdravotnickým zařízením, kde se věnujete nejen zdraví
těla, ale i ducha. V čem se liší od ostatních zdravotnických zařízení?
Už název nemocnice je zavazující. Musím přiznat, že věřící i
nevěřící také díky tomu očekávají v naší nemocnici trochu jiný přístup. Ne
snad v léčbě, ale rozhodně v chování a jednání personálu. Samozřejmou součástí naší péče o pacienta je holistický
přístup, který chápe čtyři dimenze člověka. Fyzické, psychické, sociální a
duchovní. Tyto dimenze je nutno integrovat do ošetřovatelské praxe.
Zdravotnické zařízení prostřednictvím nemocničního kaplana (nebo přivolaného
duchovního) nabízí pacientovi také možnost podpory v duchovní oblasti. Rozsah a
úroveň poskytované zdravotní péče jsou dány stupněm postižení zdravotního stavu
pacienta.
Dále se snažíme působit na spoluzaměstnance, aby si vždy
uvědomovali, že my zdravotníci jsme tady kvůli nemocným a že dobré slovo či
vstřícné gesto jim často nahrazuje domov a vytváří atmosféru důvěry, kterou se
snažíme přenášet i na příbuzné nemocných. A pokud možno i o otevřené
informování pacientů či jejich příbuzných, aby si uvědomili, že při léčbě
jejich nemocného táhneme za jeden provaz a že přitom musíme spolupracovat.
Ne vždy se to daří, ale aspoň se o to snažíme. A právě toto
asi v současném zdravotnictví chybí nejvíc.
Dnes je kolem
zdravotnictví mnoho rozruchu. Jak se díváte na dnešní zdravotnictví a zdravotní
péči v naší republice vy osobně?
Zdravotnictví je jedním z rezortů, kterými protéká
obrovské množství finančních prostředků, z nichž největší sumu tvoří
vybrané pojistné, které je dále přerozdělováno prostřednictvím zdravotních
pojišťoven. Přerozdělovaná suma peněz je potom obrovským lákadlem pro spoustu
firem podnikajících ve zdravotnictví nebo spolupracujících se zdravotnickými
zařízeními. Zdravotnické zařízení dostává od zdravotních pojišťoven peníze za
léčbu nemocných, ale z těch platí nejen léky a platy zdravotníků, ale
vlastně veškeré režijní náklady nemocnic. Na jedné straně jsou příjmy od
pojišťoven přísně regulované sazebníkem výkonů a cenou bodu, kterou určují
ministerské vyhlášky a na straně druhé musí zdravotnické zařízení všem
spolupracujícím subjektům platit plné tržní ceny za služby a zboží, které si ke
své činnosti musí nakupovat, podstupovat ze zákona povinné audity, které si
samo platí a podobně. A tady je to lákadlo pro ostatní firmy - farmaceutické,
stavební i jiné dodavatelské činnosti. Státem určovaná pravidla ve
zdravotnictví nejsou jednotná a jsou nedostatečná, nechrání nás zdravotníky ani
naše pacienty a tady vzniká velké tření, prostor pro korupční prostředí,
nekalou soutěž, atd. A ředitelé nemocnic mají malý prostor pro hospodaření -
prakticky lze jen snižovat náklady na léky (!?!) a na platy personálu, všechny
ostatní služby musí platit podle platných zákonů.
Současný boj „odcházejících" lékařů je tedy nazván bojem za
trojnásobek průměrného platu v populaci pro lékaře, ale je to hlavně
novinářská zkratka a mzdový požadavek se dostal do popředí. Požadavky lékařů
jsou mnohem širší než jen mzdové a týkají se výše naznačeného. Osobně považuji
řadu požadavků „odcházejících" lékařů za oprávněnou a reformu
zdravotnictví vidím jako nezbytnou, pokud máme zajistit potřebnou úroveň
zdravotní péče i pro příští generace. S formou, načasováním a některým
obsahem akce ale smířený nejsem. Ministerstvo zdravotnictví zosobněné docentem
Hegerem mělo dostat více času, aby mohlo zahájit reformní kroky a teprve potom
bychom viděli, jak se bude zdravotnictví dále profilovat. Je ale třeba počítat
s velkým protireformním tlakem především velkých farmaceutických a jiných
firem, podnikajících ve zdravotnictví, protože právě jim vyhovuje absence
přesných pravidel a některých legislativních opatření, tedy prostředí dnešního
zdravotnictví.
I v případně reformovaném zdravotnickém systému vidím
existenci nemocnic našeho typu jako významnou a nepostradatelnou, budeme se
snažit, abychom v konkurenčním prostředí obstáli a mohli zajišťovat pro nemocné
i nadále kvalitní péči.
Pane doktore,
mnohokrát děkuji za rozhovor. Přeji za sebe i naše čtenáře pevné zdraví a Vám i
nám potencionálním pacientům kvalitní zdravotnictví.
Eva
Šafaříková
„Aby všichni jedno
byli"
Ve středu 9. února
v podvečer přivedla tato věta Janova evangelia do přednáškového sálu
v Muzeu Kroměřížska ekumenicky naladěné posluchače. Religionista
Evangelické teologické fakulty University Karlovy Doc. Pavel Hošek Th.D. měl
před sebou téměř výlučně katolické posluchače, z nichž jistě každý
zkoumavě hodnotil míru možné jednoty už na způsobu jeho argumentace a přístupu
k této citlivé problematice. Už prvními větami dal najevo, že není žádným
řečnickým nováčkem ani amatérem. Získal si publikum pokorným pojetím tématu i
odbornými znalostmi jak z literatury, tak ze současné moderní teologie a
sociologie, nechal prostor pro průběžnou diskuzi, kterou ovšem nikdo nechtěl
přerušovat zajímavý výklad.
V první části nás oslovil
vizí budoucnosti církve z pohledu dvou výše uvedených věd. Především bude
ubývat náboženské setrvačnosti, tradičního pasivního předávání v rodině,
kdy není třeba svou víru umět obhájit. Vitalita křesťanství 3. světa a rostoucí
vliv této nebělošské mladé církve bude stále více určovat charakter
náboženství. Jen aktivně žitá víra tvoří z církve „lid naděje", která je
velmi vzácnou ctností v současném světě. Znamená to, že vliv Pánovy církve
poroste bez ohledu na naše vnější úspěchy či nešikovnost. Křesťanů jsou cca 2
miliardy, ještě rychleji roste počet muslimů (dnes 1,6 mld), tyto dvě
monoteistické skupiny snad jednou přijmou společného Otce... Naše doba je postoptimistická (viz názory významných
státních představitelů), postindividualistická (už je zřetelný rub svobody individua, jako je izolace, osamocenost, nutnost
zakotvení alespoň v několika blízkých lidech). I zde má církev otevírající
se pole působení zakotvením v komunitách, společenstvích se spolehlivostí
vztahů. Tato doba je postracionalistická. Vrchol pozitivismu vědy jako vše řešícího klíče je překonán, kolem bují
iracionalismus všeho druhu s touhou po spirituálních zkušenostech,
zapojení citů, emocí, intuice atd. Tedy slovy K. Rahnera: „buď bude církev
křesťanstvím mystiky, nebo nebude vůbec." Velkým nebezpečím pro církev je
přijetí marketingového ducha této společnosti, není tu proto, aby plnila
potřeby svých klientů, ani estetické a kulturní, instantní křesťanství není
pravdou o Bohu.
Druhou část jsme vnímali jako
vyznání jediné Pánovy církve. Jak bohatou rozmanitost veškeré přírody tvoří pár
desítek jednoduchých prvků, přičemž jednota nepodobných elementů tvoří mnohem
víc než jejich pouhý součet. Život v jediné buňce neobjevíme tím, že ji
rozebereme chemicky nebo biologicky. Apoštol Pavel sdělil, že jsme všichni
jedno tělo, v němž je jeden pro druhého důležitým orgánem, má mu sloužit
svým obdarováním. Tak i jednotlivé církve vlastní hluboké pravdy svých
obdarování, rozvíjejí vždy některé z důležitých evangelních ukazatelů.
Katolická církev je známá svou všeobecností, smyslem pro celek, širokým
záběrem, kvůli kterému samozřejmě nemůže vždy obstát jako konkurent před úzkými
specialisty, evangelíci se vyznačují více smyslem pro střed, pro těžiště, ale takto
odděleně není dobré vnímat Kristovu církev. Josef Zvěřina uvedl jako princip
katolicity spojení: „nejen, ale i." Pravý katolík má být zároveň i dobrým
evangelíkem a totéž platí opačně. Jestliže dopadá bílé světlo shůry na skleněný
hranol, rozloží se do nádherné palety barev duhy. Takto dopadá i
v současnosti Boží sláva na svou nevěstu církev. A proto mějme na paměti
základní heslo mezinárodních ekumenických setkání: „V podstatném jednota,
v nepodstatném svoboda a ve všem láska."
K třetí části - konkrétním
závěrům a shodám, kterých bylo v posledním čase dosaženo na poli ekumeny,
jsme se z časových důvodů nedostali. Snad příště, což doufám nebude za
příliš dlouhou dobu, protože setkání s takovými lidmi je velmi
inspirativní a povzbuzující. Kroměřížská pobočka křesťanské akademie je na poli
tolik potřebného aktuálního vzdělávání velmi důležitým tvůrcem křesťanské
současnosti a jistě takto vyjadřuji vděčnost nejen za sebe. Eva
Blešová
Žehnání mladých vín
V pátek 4. 2. 2011 požehnal olomoucký arcibiskup Mons.
Jan Graubner loňská vína z úrody roku 2010. Vína byla vyrobena společností
Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž. Hrozny z vinic v Hluku,
Nechvalíně a z Polešovic zrály
v loňském deštivém a chladném roce složitě. Přesto vinaři ohodnotili
závěrem tuto úrodu na dané podmínky zdařilou. Ochutnávka byla předložena
v 15-ti vzorcích. Cukernatost vín byla ve stupnici od 4 do 23%. Nejvyšší
hodnota je u Tramínu červeného, pozdní sběr. Vít
Pořízek
Mešní víno
Zdeněk Koudelka
Vinařský zákon chrání zvláštní
označení vín vyráběných pro účely církve nebo náboženské společnosti (dále jen
církev). Na Moravě a v Čechách je to mešní víno a košer víno. Pro takové
označení vína je nutný písemný souhlas příslušné církve. Který orgán církve má
oprávnění udělovat souhlas, je plně na dané církvi. Nemusí jít o církevní orgán
či církevního funkcionáře se sídlem na území Čech, Moravy a Slezska. Neoprávněné označení je trestáno jako správní delikt s možností sankce až
4 000 000 Kč. Příslušnou k udělení pokuty je Státní zemědělská a potravinářská inspekce v promlčecí subjektivní lhůtě 2 let a objektivní 5 let.
V rámci Státní zemědělské a
potravinářské inspekce rozhoduje o pokutě v prvním stupni příslušný územní
inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Správní zvláštností je,
že v oblasti vinařství má inspektorát v Brně územní působnost nejen
obecně danou pro vyšší územní samosprávné celky Jihomoravského a Zlínského
kraje, ale
celostátní pro určitá rozhodnutí stanovená zákonem. Tato
zvláštnost v oblasti správního práva je důsledkem nutné specializace
úředníků i materiální základy inspektorátu na problematiku vinařství, přičemž
96% všech vinic v České republice je na Moravě v Jihomoravském a
Zlínském kraji (okres Uherské Hradiště). Celostátní vinařskou působnost
brněnského Inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce však zákon
nevztahuje na rozhodování o správních deliktech v označení mešního a košer
vína, kde v prvním stupni vykonávají působnost všechny územní inspektoráty
Státní zemědělské a potravinářské inspekce. O odvolání proti rozhodnutí
územního inspektorátu rozhoduje Ústřední inspektorát v Brně, případnou správní žalobu lze podat ke Krajskému soudu v Brně.
Oprávnění označení zvláštní
kategorie vína pro účely církve mají církve státem uznané. I
když svobodu vyznání mají i náboženské skupiny jiné, státního dobrodiní se
vzhledem k tomu, že nebyla provedena odluka církve od státu, mohou domáhat
jen ty, které stát uznal.
Mešní víno se užívá
v rámci křesťanské mše svaté v části bohoslužby oběti, během níž
dochází k přepodstatnění vína na Krev Páně a následně slouží k svatému
přijímání pod obojí způsobou nebo v případě nutnosti pouze pod způsobou
vína. Podle
evangelia Matoušova Ježíš při své velikonoční poslední večeři s učedníky
po snězení chleba: Pak vzal kalich, vzdal
díky a podal jim ho se slovy: „Pijte z něho všichni, neboť toto jest má
krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů. Pravím
vám, že již nebudu pít z tohoto plodu vinné révy až do toho dne, kdy budu
s vámi pít kalich nový v království svého Otce." V evangeliu
Lukáše je nejprve podáván kalich, je dán pokyn, aby se večeře opakovala na
Ježíšovu památku, a kalich symbolem nové smlouvy s Bohem: Vzal kalich, vzdal díky a řekl: Vezměte a podávejte mezi sebou. Neboť
vám pravím, že od této chvíle nebudu pít z plodu vinné révy, dokud
nepřijde království Boží." Pak vzal chléb, vzdal díky, lámal a dával jim se
slovy: „Toto jest mé tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku," A
právě tak, když bylo po večeři, vzal kalich a řekl: „Tento kalich je nová
smlouva zpečetěná mou krví, která se za vás prolévá."
Slovo „mešní" má původ ve slově
mše, mešní víno je víno pro mši. Je plně na úvaze církve za jakých podmínek
bude souhlas s označením vína za mešní udělovat a jak bude jejich splnění
posuzovat. V případě církví katolických (římskokatolické i východních)
jsou tyto podmínky stanoveny kanonickým právem, podle nějž se musí jednat o víno přírodní (nedoslazované) z vinné révy a
nezkažené. Používá se víno červené či bílé, které dnes převažuje
z praktických důvodů snadnějšího praní purifikatoria (textilie s niž
se po eucharistii vytře kalich). Původně se více používalo červené víno, jež
barvou odpovídá proměňované Krvi Páně. Užití bílého vína povolil papež Sixtus
IV. roku 1478. Červené víno užívá
pravoslavná církev. Původně mešní vína vyráběla především klášterní vinařství.
Byť je víno deklarováno jako
mešní, ale kněz zjistí, že je zkažené (zoctovatělé, druhotné kvašení), nesmí
jej použít k eucharistii. Za kvalitu vína určeného k eucharistii
odpovídá kněz celebrující mši, který může užít víno, které není označeno jako
mešní, pokud je mu znám soulad jeho výroby s kanonickým právem. Při výrobě
mešního vína se nesmí použít doslazování cukrem (lze užít zahuštěný hroznový mošt),
enzymy, geneticky upravené kvasinky, přídavné látky na podporu kvašení,
uhličitan vápenatý, kyselinu sorbovou či sorban draselný, aktivní uhlí a
upravovat pH chemicky (lze užít metodu jablečno-mléčné fermentace). Při
mši se do mešního vína přidává malé množství vody, což navazuje na antickou
středomořskou tradici, kdy se víno při konzumaci mísilo s vodou.
Teoreticky by mohla nastat
situace, že v rámci určitého náboženství udělí stejný název (mešní víno)
různé církve různým vínům. V praxi k tomu u nás nedochází, protože
s pojmem mešní víno pracuje jen katolická církev. Jiné křesťanské církve
sice používají víno při mši, ale nikoli přesně vymezené mešní víno. Je pak na
nich, zda užívají běžné víno či víno označené jako mešní katolickou církví. České
vinařství Chrámce s.r.o. produkuje z vinice Hněvín v Mostě, pronajaté
od pravoslavné církve, víno pro potřeby pravoslavné církve v Čechách, na
Moravě, ve Slezsku a na Slovensku v řadě Arcibiskupské se svolením pravoslavného pražského arcibiskupa
Kryštofa.
V rámci katolické církve
může označení mešní víno udělit diecézní biskup jakožto místní církevní řídící
osoba (místní ordinář). Za souhlasu všech diecézních biskupů tak může učinit i
biskupská konference. Ordinářem pro příslušníky řehole je i vyšší představený duchovenských řeholních
společností papežského práva (generální představený, opat, provinciál) nebo
apoštolského života papežského práva. Nicméně je nutné oddělit předpisy kanonického práva a světského vinařského
práva. Pro bohoslužebné účely lze užít každé víno, které vyhovuje kanonickému
právu, tedy přírodní (nedoslazované) a nezkažené víno, byť nebude mít označení
mešní víno dle vinařského zákona, přesto je mešním vínem. Každý duchovní
celebrující mši musí užít mešní víno dle kanonického práva. Jen na knězi
záleží, zda jde i o mešní víno označené dle vinařského zákona. Každé
nezkažené mešní víno označené dle vinařského zákona je i mešním vínem podle
kanonického práva, ale nikoli každé mešní víno podle kanonického práva musí být
takto označeno dle vinařského zákona.
Svatý na březen
Sv. Rupert Salcburský, misionář a biskup, zakladatel
města Salzburgu, (nar. asi 660 - d718), svátek
27. března
Sv. Rupert (Rupertus,- Salisburgen, překládáno také jako: Ruprecht nebo
Robert) žil na přelomu 7. a 8. století, neznáme
konkrétní datum jeho narození. Biskup sv. Rupert, pocházel pravděpodobně
z franckého královského rodu Merovingů, z Porýní. Stal se biskupem ve
městě Worms na Rýně. Jako správný pastýř hlásal pravdu a usiloval o
spravedlnost. Při kárání mocipánů, jejichž život byl tehdy pohoršením, dostal
se s nimi do konfliktu a oni svou opozici posílili získáním tehdejších bludařů.
Pro Ruperta se další působení ve Wormsu stalo nebezpečným. Na žádost vévody
Theodora II., kterou mu předalo zvláštní vévodovo poselstvo, byl pozván
k misijnímu působení do Bavorska. Biskup sv. Rupert si proto od svých
spolupracovníků vyžádal pořízení zprávy o situaci v Bavorsku. A vydal se
tedy r. 697 z Wormsu od Rýna do Bavor, hlásat evangelium. A později šel dále do
oblasti podél Dunaje, až k Avarům a Slovanům. Je považován za apoštola
Bavorska a Korutanska.
S malou
skupinkou misionářů přišel biskup Rupert nejprve do Řezna v Bavorsku. Byl
vřele uvítán vévodou Theodorem II. a po doplnění znalostí vévody o katolické
víře ho pokřtil i s celou jeho rodinou. Pak cestoval po Bavorsku a hlásal
radostnou zvěst evangelia. Mezi nevěřícími se setkal i s křesťany žijícími více
z dřívějších zakořeněných pověr než z křesťanské víry. Byl si vědom
potřeby vybudování trvalejšího misijního střediska. Měl kratší dobu provizorní
menší příbytek u kostela na Wallersee (nedaleko na severovýchod od Salzburgu, v
místě dnešního městečka Seekirchen am Wallersee). Biskup Rupert tehdy povolal z
Francie 12 dalších zbožných a učených kněží, které rozmístil okolo Salzburgu do
důležitých křesťanských obcí.
Vévoda Theodor
II. mu na pomoc jeho misijnímu úsilí daroval část solného pramene a obec
Juvavium. Biskup Rupert tedy, se svými misijními spolupracovníky sv.
Chunibaldem, Gislarem a sv. Virgilem, brzy přešel do Solnohradských hor. V
okolí bývalého hradu Helfenburg se přemístili do darované obce Juvavia. Dříve
to bylo starořímské sídlo Juvavum, ze kterého zbyly však jen zříceniny. Zde a
v okolí však probíhala tradičně čilá obchodní činnost. A již v minulosti
bylo zde křesťanství hlásáno, avšak křesťanský život tamních lidí byl tehdy
velmi povrchní.
Na opuštěných
zříceninách Juvavia zbudoval biskup Rupert své biskupské sídlo a na místě
blízké poustevny sv. Maxima vybudoval chrám a rozsáhlý salcburský klášter sv. Petra,
zaměřený na výchovu kněží. Tento benediktinský klášter sv. Petra
v Salzburgu působí stále, až do dnešních dnů. Biskup sv. Rupert zřídil
také na jednom z kopců nad Salzburgem i klášter benediktinek zvaný Nonnberg, do
kterého povolal svou neteř Erentrudu (Ehrentraud, Erindruda), jakožto
představenou řeholnic. Erentruda velmi požehnaně působila i na další širší
okolí. Tyto kláštery se řídily řeholními pravidly sv. Benedikta. Kolem obou těchto klášterů vzniklo město Petrinia, jelikož
hlavní chrám byl zasvěcen sv. Petru. Kostel sv. Petra byl první kostel
v Salzburgu, byl vybudován na úpatí Monchbergu, kde kdysi sv. Maximus,
učedník sv. Severina, byl r. 476 mučen, společně s dalšími křesťany.
Tím
položil sv. Rupert náležitý základ městu Salzburgu, tehdy ležícím v Bavorsku,
dnes je to území rakouské. Později bylo totiž to město Petrinium přejmenované
na Salzburg, česky Solnohrad. Sv. Rupert byl tedy zcela první biskup
v Salzburgu. Zakládal chrámy a kláštery i u alpských Slovanů, ve směru k
dnešnímu Korutansku a Slovinsku. Snažil se, aby těm, kdo
dosud neznali Pána Ježíše Krista, zprostředkoval poznání nevystižitelného
bohatství jeho milosrdné lásky. Ve svých modlitbách
prosil Pána Boha, ať stále roste poznání lidí o dokonalých vlastnostech
a možnostech všemohoucího a všudypřítomného Boha a ať všichni lidé přinášíme
ovoce dobrých skutků. Napodoboval některé osvědčené postupy irských misionářů a
mnichů, spojil totiž ve své osobě působení opata i biskupa.
Biskup
sv. Rupert byl velmi skromný a upřímně zbožný. Byl to člověk prostý, poctivý a
dobročinný. Osobně se snažil zlepšit situaci chudých lidí. Pro blaho lidu a pro
sociální rozvoj oblasti dával těžit sůl, opravovat silnice i budovat nové.
Mnoha lidem tím zajistil práci. Proto ho mnozí označili i za průkopníka solnohradského
průmyslu a svého chlebodárce. Miloval a prosazoval pravdu ve svém rozhodování a
konání, byl poctivě přímý ve svých názorech, rozhodoval se vždy uvážlivě a
předvídavě, ale pak jednal velmi aktivně a energicky.
Svou
lásku k Bohu i k lidem obětavě ukázal ještě při své poslední cestě po
biskupství. Když cítil, že se blíží jeho smrt, ještě prý procestoval své
rozsáhlé biskupství, kde věřící utvrzoval ve víře a lásce. Když se navrátil
zpět do svého salzburgského sídla, tak brzy onemocněl a připraven na věčnost,
svatě zemřel. Biskup sv. Rupert zemřel 27. 3. 718. Jeho ostatky jsou každý rok
24. září vystavovány v kostele sv. Petra v Salzburgu. Mnoho kostelů a míst, nesoucí jméno sv.
Ruperta, jsou dodnes památníky jeho misijní činnosti.
Jeho
misionářským i biskupským heslem bylo: "Ze všeho, co máme, můžeme svým
nazývat jen to, co dáme chudým, to je náš poklad v nebi, ostatní nám bere smrt."In Christian art St. Rupert is portrayed with a vessel of
salt in his hand, symbolizing the universal tradition according to which Rupert
inaugurated salt-mining at Salzburg; this portrayal of St. Rupert is generally
found upon the coins of the Duchy of Salzburg and Carinthia.
Ing. Petr
Kvapilík
Výrok na březen
Láskou musíme vyplnit propasti, které rozdělují lidi přeplněné
nenávistí a sobectvím.
Konej dobro vždy a
všem a zlo vůči nikomu.
Bl. Alois Orione
Uzávěrka TRIA: příspěvky doručte do
čtvrtku 17.3.2011
Za připomínky děkuji Jeho
Milosti infulovanému 11. opatu Augustiniánského opatství sv. Tomáše na Starém
Brně ThDr. Ing. Lukáši Evženu Martincovi a vinaři Českého vinařství Chrámce
s.r.o. Františku Váňovi.
Židovství má své centrum
v Izraeli, kde sídlí hlavní rabináty aškenazský (pro židovské věřící
pocházející z Evropy) i sefardský (pro židovské věřící ze Středomoří).
V čele katolické církve je římský biskup - papež, který je řídící osobou
s plným právem rozhodnutí v celé církvi.
§ 16 ods. 6 a § 39 ods. 1 pís. g) a ods.
6 pís. b) zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství.
§ 37 ods. 1 pís. b) a § 37 ods.
2 pís. c) zákona o vinohradnictví a vinařství.
§ 40 ods. 3 zákona o
vinohradnictví a vinařství.
§ 1 ods. 2 pís. f) a § 1 ods. 6
zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci.
Výjimky z eneologických
postupů ve vinařství a rozhodování o zatřídění vína jakostního a vyššího
vyrobeného ve vinařské oblasti Morava i Čechy. § 12 ods. 8, § 26 ods. 7 a 9 zákona o vinařství a
vinohradnictví.
Státní zemědělská a
potravinářská inspekce je celostátním správním úřadem se sídlem v Brně. §
1 ods. 1 a
4, § 11c ods. 7 zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci. § 40 ods.
4 zákona o vinohradnictví a vinařství.
Zákon č. 3/2002 Sb., o církvích
a náboženských společnostech.
Pro Římskokatolickou církev
kánon (Kán.) 899 § 1 a
Kán. 925. Kodexu kanonického práva,
Praha 2004, s. 411 a
419, ISBN 80-7113-082-6.
Matouš kapitola 26, verš 27-29.
Obdobně Marek 14, 23-25. Ovšem náboženský význam chleba a vína již ve
starozákonních dobách dokládá uctění Abrama králem Malkísedekem v 1. knize
Mojžíšově Genesis 14, 18: A šálemský král
Malkísedek přinesl chléb a víno; byl totiž knězem Boha Nejvyššího. Abram
byl později přejmenován na Abrahama (Gn 17, 5). Lukáš Evžen Martinec: Bible
a víno, Škola vína a vinařství, Brno 2009, s. 38-39.
Zde i dále Starý i Nový zákon citován dle
ekumenického překladu Bible,
Stuttgart 1984, 987 s.
Lukáš 22, 17-20. Čtvrté
evangelium Janovo se zmiňuje o
velikonoční večeři Ježíše s jeho učedníky, ale ne o podávání chleba a vína
jako těla a krve Ježíše. Je zmíněno umývání nohou učedníků Ježíšem a
označení Jidáše Iškariotského za zrádce,
když mu Ježíš podal omočenou skývu chleba. Viz Jan 13, 21-26.
Pro Římskokatolickou církev Kán.
924 § 3 Kodexu kanonického práva,
Praha 2004, s. 419, ISBN 80-7113-082-6, a liturgická instrukce Redemptionis
sacramentum č. 50. Pro východní katolické církve Kán. 706 Kodexu kánonů
Východních církví z 25. 10. 1990 vydaného papežem Janem Pavlem II. Kodex
je účinný od 1. 10. 1991.
http://de.wikipedia.org/wiki/Messwein
Ivo Nagy, František Čitbaj: Liturgické a omšové vína, Vinařský obzor 9/2009, s. 430, ISSN
1212-7884.
V Čechách, na Moravě, ve
Slezsku a na Slovensku existuje jednotná autokefální pravoslavná církev českých
zemí a Slovenska v čele s metropolitou, kterým je volen jeden z
arcibiskupů. V Čechách existuje eparchie pražská v čele
s arcibiskupem, na Moravě a ve Slezsku eparchie olomoucko-brněnská
v čele s arcibiskupem. Na Slovensku eparchie prešovská v čele
s arcibiskupem a eparchie michalovsko-košická v čele s biskupem.
http://www.ceske-vinarstvi.cz/main.php?page=nabidka&id=10
Kán. 455 § 4 Kodexu kanonického práva.
Opat územního opatství (exemptní
opat, nullius) má postavení místního ordináře jako diecézní biskup pro všechny
věřící v území opatství, nejen pro členy svého řádu. Územní opatství není
součástí žádné diecéze. Na Moravě, ve Slezsku a v Čechách územní opatství
není. Je to například benediktinské arciopatství sv. Martina v Pannonhalmě
v Maďarsku. Kán. 134 § 1, Kán. 368 Kodexu
kanonického práva.
Please login or register to add comments |