Víte že ...

Křesťanská modlitba jde až k odpuštění nepřátelům. Proměňuje učedníka tím, že ho připodobňuje jeho Mistru.

Celý článek..
Metropolitní kapitula u sv. Víta Tisk E-mail
pátek 21. března 2008, 10:12

Dějiny Metropolitní kapituly u sv. Víta


Počátky svatovítské kapituly lze spatřovat v kolegiu kněží (collegium cleri) při kostele svatého Víta na Pražském hradě, jimž bylo svěřeno, aby připravili vše potřebné pro zřízení samostatné diecézní správy. Toto úsilí vrcholilo roku 971, kdy Boleslav II. předložil prostřednictvím své sestry, svatojiřské abatyše Mlady, papeži Janu XIII. žádost o zřízení biskupského sídla v Praze a papež tento jeho úmysl schválil. V té době patřila Praha pod pravomoc řezenského biskupa, který byl suffragánem salcburské metropole.
Když se v roce 973 stala Praha biskupským sídlem podléhajícím mohučskému metropolitovi, stalo se i zmíněné kolegium svatovítských kněží katedrální kapitulou. Zakládací listina se nedochovala. Už od konce 10. století se však v historických dokumentech objevují jména s označením: probošt, děkan, arcijáhen, scholastik, kanovník pražského kostela.
Až do založení pražské Karlovy univerzity spravovala svatovítská kapitula katedrální školu. Vyučující měli titul "mistr" a byli mezi nimi vynikající učenci evropského věhlasu. Svou úrovní přitahovala svatovítská škola i studenty z okolních zemí. Ani později nepřestala kapitula plnit své kulturně výchovné poslání. Mnozí z jejích členů se svou činností významným způsobem podíleli na rozvoji národní kultury, někteří se účastnili práce v mezinárodních institucích.
V roce 1344 byla pražská diecéze povýšena na arcidiecézi a svatovítská kapitula se stala kapitulou metropolitní. Novému uspořádání církevní správy bylo třeba přizpůsobit i postavení a činnost metropolitní kapituly. Tuto novou situaci zachycují její nejstarší písemně dochované stanovy z 18. listopadu 1350.
Svatovítská kapitula zůstala ve spojení s Apoštolským stolcem a spravovala arcidiecézi prostřednictvím volených administrátorů i během dlouhého uprázdnění pražského arcibiskupského stolce v letech 1421 až 1561. Za tuto službu získala označení "vždy věrná", byla jí udělována četná privilegia, jejímu proboštovi a děkanovi, pokud neměli biskupské svěcení, býval Apoštolským stolcem udělován titul apoštolského pronotáře a některým dalším kapitulárům titul papežského preláta.
Kapitulní stanovy z roku 1350 byly postupem času několikrát novelizovány různými dodatky a úpravami, jak to vyžadovaly měnící se okolnosti a nové potřeby. Aby činnost této nejstarší instituce, víc než tisíc let nepřetržitě přítomné v dějinách českého státu, vhodně odpovídala změnám, k nimž došlo v církevním životě po Druhém vatikánském sněmu a po nově upraveném vydání Kodexu církevního práva, rozhodla se kapitula o Vánocích v roce 1992 vypracovat novou úpravu svých stanov.
Metropolitní kapitulu tvoří čtyři prelatury (probošt, děkan, arcijáhen a scholastik) a osm sídelních kanonikátů. Místo probošta a děkana je obsazováno volbou. Ostatní následují podle doby příchodu do kapituly. K výkonu určitých úkolů volí kapitula ze svého středu čtyři oficiály: kancléře, ekonoma, prefekta knihovny a archivu, prefekta sakristie a chóru. Některého z členů kapituly ustanovuje pražský arcibiskup do služby penitenciáře a jeden z kanovníků může být též ustanoven farářem svatovítské farnosti.

Metropolitní kapitula u sv. Víta
Staré proboštství č.p. 48
119 08 Praha 1


Text: Prof. ThDr. Jan Matějka
děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta

Archiv Metropolitní kapituly u sv. Víta
Knihovna Metropolitní kapituly u sv. Víta
Rukopisy knihovny Metropolitní kapituly u sv. Víta

<Předchozí   Následující>

Mambo is Free Software released under the GNU/GPL License.