|
Krátký masopust Kdo za to může? Ten malý, někdy velký Měsíc, který nám svítí na obloze. On určil, že první jarní úplněk bude právě na první jarní den na Velký pátek. A Velikonoce jsou zde brzy. Před dvěma týdny jsme ještě zpívali „Narodil se Kristus Pán“…. A o několik málo dnů zanotujeme „Již jsem dost pracoval“….. Nikdo z nás nemůže o sobě říci: Již jsem dost pracoval. Teprve jsme začali církevní rok a jsou před námi stále nové úkoly.
Je zde výzva především pro mladé z farnosti sv. Mořice, aby se s podporou svých rodičů rozhodli k přípravě na sv. biřmování. Pro sv. biřmování se mohou rozhodnout i víceletí, kteří tuto svátost ještě nepřijali. Třeba právě nastala doba, kdy je šance udělat rozhodující krok. Od křtu sv. v sobě neseme nezrušitelné znamení křesťana a přijali jsme Ducha sv. Dovršením sv. křtu je osobní vyznání a svědectví víry před biskupem ve sv. biřmování, která obdarovává dary Ducha sv. Během měsíce února si mohou zájemci vyžádat, vyplnit a odevzdat přihlášky ke sv. biřmování. Příprava bude probíhat ve 2-3 skupinách na pravidelných setkáních. Mezi mladé zavítají také osobnosti, které jim podají svědectví ze svého života. První informativní setkání bude 28. a 29. února vždy v 18 hodin v učebně u sv. Mořice. Ve farnosti máme mnoho lidí, kteří před třemi, deseti a více léty přijali sv. biřmování nebo prošli duchovní obnovou. I pro ně máme oživení a duchovní osvěžení ve formě duchovní obnovy školou modlitby podle Písma sv. V roce Písma sv. by byla škoda toho nevyužít. Proto oslovujeme mnohé farníky a všechny biřmované, aby se duchovní obnovou posílili a byli tak novým biřmovancům duchovním zázemím modlitby a pomoci. První setkání, seznámení s programem obnovy a rozdělení do skupinek bude v pátek 8. února po večerní mši sv. v 18.00 hodin v kostele sv. Mořice. Ke společné obnově a společné modlitbě vás zve P. Josef Ještě dnes: Zveme vás dnes na Obecní úřad v Lutopecnách, kde se vrátíme k loňské pouti do Říma, Assisi a Padovy. Promítneme si záznam z audience u sv. Otce Benedikta XVI. a návštěvy jiných svatých míst. Začínáme v 15 hodin. List z kalendáře – únor 29.1. úterý – 18.00 hod. – setkání pastorační rady farnosti sv. Mořice ve farní kanceláři 31.1. čtvrtek – 17.30 hod. – po mši sv. adorace za duchovní povolání u sv. Mořice 1.2. pátek – 15.00 – 17.00 hod. – svátost smíření u sv. Mořice - 16.00 hod. – setkání malé scholy ve farním klubu - 18.00 hod. – setkání velké scholy ve farním klubu 2.2. sobota – Svátek Uvedení Páně do chrámu – mše sv. s žehnáním svící: 8.00 hod. – Malý Val, 16.30 hod. - PL 3.2. neděle – Svatoblažejské požehnání po každé mši sv. 4.2. pondělí - 16.00 hod. – výuka náboženství pro žáky 6.-9. tříd v učebně u sv. Mořice - 17.00 hod. – setkání rodičů s dětmi připravujícími se ke svátostem (3. tř.) - 18.00 hod. - příprava snoubenců na sv. manželství 5.2. úterý - 10.20 hod. - setkání maminek s dětmi – sraz před kostelem sv. Mořice 6.2. Popeleční středa – den přísného postu od masa a újmy - 17.00 hod. – mše sv. s udělením popelce u sv. Mořice - 18.00 hod. – studentská mše svatá u sv. Jana Křtitele 7.2. čtvrtek 8.2. pátek - 16.00 hod. – setkání malé scholy ve farním klubu - 17.00 hod. – pobožnost křížové cesty u sv. Mořice a mše sv., po mši sv. bude první setkání zájemců o duchovní obnovu školou modlitby - 18.00 hod. – setkání velké scholy ve farním klubu 9.2. sobota 10.2. neděle – 17.30 hod. – pobožnost křížové cesty v kostele sv. Jana Křtitele 11.2. pondělí - 15.00 hod. – biblická hodina v PL (viz. pozvánka) - 16.00 hod. – výuka náboženství pro žáky 6.-9. tříd v učebně u sv. Mořice - 18.00 hod. - příprava snoubenců na sv. manželství 12.2. úterý - 10.20 hod. - setkání maminek s dětmi – sraz před kostelem sv. Mořice - 16.00 hod. – POZOR! – mše sv. u sv. Mořice - 16.30 hod. – přednáška P. Václava Vacka – Rút – Pohanka Rút v rodokmenu krále Davida a Ježíše Krista – Muzeum Kroměřížska 13.2. středa - 16.30 hod. – biblická hodina ve farním klubu u sv. Mořice (viz. pozvánka) - 18.00 hod. – studentská mše svatá u sv. Jana Křtitele - 19.00 hod. – Kompendium katechismu – v učebně u sv. Mořice 14.2. čtvrtek 15.2. pátek - 16.00 hod. – setkání malé scholy ve farním klubu - 17.00 hod. – pobožnost křížové cesty u sv. Mořice - 18.00 hod. – setkání velké scholy ve farním klubu 16.2. sobota 17.2. neděle - 17.30 hod. – pobožnost křížové cesty v kostele sv. Jana Křtitele 18.2. pondělí - 16.00 hod. – výuka náboženství pro žáky 6.-9. tříd v učebně u sv. Mořice - 18.00 hod. - příprava snoubenců na sv. manželství 19.2. úterý - 10.20 hod. - setkání maminek s dětmi – sraz před kostelem sv. Mořice 20.2. středa - 18.00 hod. – studentská mše svatá u sv. Jana Křtitele 21.2. čtvrtek – 14.30 hod. – setkání seniorů ve farním klubu u sv. Mořice 22.2. pátek - 16.00 hod. – setkání malé scholy ve farním klubu - 17.00 hod. – pobožnost křížové cesty u sv. Mořice - 18.00 hod. – setkání velké scholy ve farním klubu 23.2. sobota 24.2. neděle – sbírka na Svatopetrský haléř – při každé mši sv. - 17.30 hod. – pobožnost křížové cesty v kostele sv. Jana Křtitele 25.2. pondělí - 16.00 hod. – výuka náboženství pro žáky 6.-9. tříd v učebně u sv. Mořice - 18.00 hod. - příprava snoubenců na sv. manželství 26.2. úterý - 10.20 hod. - setkání maminek s dětmi – sraz před kostelem sv. Mořice 27.2. středa - 18.00 hod. – studentská mše svatá u sv. Jana Křtitele - 19.00 hod. – Kompendium katechismu – v učebně u sv. Mořice 28.2. čtvrtek – 18.00 hod. – setkání přihlášených zájemců o sv. biřmování v učebně u sv. Mořice 29.2. pátek - 16.00 hod. – setkání malé scholy ve farním klubu - 17.00 hod. – pobožnost křížové cesty u sv. Mořice - 18.00 hod. - setkání přihlášených zájemců o sv. biřmování v učebně u sv. Mořice - 18.00 hod. – setkání velké scholy ve farním klubu List z kalendáře – Hradisko, Zlámanka, Zlobice 30.1. středa – setkání pastorační rady farnosti Zlobice na faře 31.1. čtvrtek – dopoledne – Hradisko - návštěva nemocných - 19.00 hod. – Hradisko – setkání pastorační rady farnosti na faře Svátek Uvedení Páně do chrámu – mše sv. s žehnáním svící 1.2. pátek – 16.40 hod. – Zlámanka, po mši sv. setkání pastorační rady farnosti na faře 2.2. sobota – 8.00 hod. – Zlobice, 9.15 hod. – Hradisko 3.2. neděle – 14.30 hod. – Hradisko – adorace 6.2. Popeleční středa – mše sv. s udělením popelce – 16.40 hod. – Zlámanka, 18.00 hod. – Zlobice, 18.15 hod. – Hradisko Křížové cesty v době postní: Hradisko – neděle 14.30 hod. Zlobice - neděle 14.00 hod. 6.3. čtvrtek – Hradisko – návštěva nemocných s udílením sv. pomazání Navštivte naše internetové stránky – www.svmoric.net Připravujeme: 9.3. neděle - udílení svátosti pomazání nemocných při mši sv. – ve všech farnostech 11.3. úterý – 17.00 hod. - přednáška RNDr. Ivany Gabriely Vlkové (děkanka Teologické fakulty v Olomouci) – Co působí a jak se projevuje Duch svatý podle Písma – Muzeum Kroměřížska 14.3. pátek – pouť ke cti P. Marie Bolestné u sv. Mořice 15.3. sobota – přeložená slavnost sv. Josefa 31.5. sobota – pouť do Mariazell 13. 9. sobota – děkanátní pouť za duchovní povolání a rodiny na Velehrad Přehled úkonů ve farnostech za rok 2007 křty svatby pohřby Kroměříž sv. Mořic 34 18 20 Hradisko 4 0 8 Zlámanka 6 0 3 Zlobice 4 0 5 Plánované sbírky v roce 2008 24.2. – Haléř sv. Petra 21.3.- 22.3. – Boží hrob v Jeruzalémě 23.3. – Kněžský seminář v Olomouci 11.5. – Církevní školy v arcidiecézi 15.6. – Aktivity arcidiecéze 19.10. – Misie Církevní základní škola v Kroměříži zápis do 1. třídy se koná v úterý 5. února 2008 a ve středu 6. února 2008 od 14.00 do 18.00 hod. v budově 1. stupně CZŠ na Velkém nám. 49 Pozvánka Srdečně zveme na biblickou hodinu ve středu 13.2.2008 v 16.30 hod. do farního klubu u sv. Mořice. Téma: 12. a 13. kap. z knihy Zjevení apoštola Jana, čtení, rozbor, modlitba. Další téma: pojednání o znamení, zjevení, vidění v biblickém kontextu. Rok Bible 2008 Srdečně zveme na biblickou hodinu s modlitbou v pondělí 11.2.2008 v 15.00 hod. do kostela sv. Cyrila a Metoděje v Psychiatrické léčebně. Téma: čtení textu z evangelia sv. Lukáše kap. 15 verše 11 – 32 a z listu Filipanům kap. 2 verše 5 – 8. Zamyslíme se nad pojmy v biblickém kontextu jako např. otec, matka, děti, rodina, majetek, dědictví, výchova, marnotratnost, návrat domů, pokání, sourozenci, žárlivost, sobectví, láska, svoboda. Tento den je světovým dnem nemocných. „Pojďte ke mně všichni, kteří pracujete a jste obtíženi a já vám odpočinutí dám.“ Dle evang. sv. Matouše kap. 11 verš 28 Rok Bible 2008 MUDr. Pořízek Bohuslav Výsledky Tříkrálové sbírky 2008 Obce:
Drahlov: 2821,50 Postoupky: 5733,50 Bílany: 5309,- Hradisko: 4225,- Zlámanka: 2200,- Těšnovice: 4970,50 Trávník: 6906,- Miňůvky: 4097,50 Bezměrov: 8799,- Blešová Eva: 5189,- Daněk Petr: 3610,- Lutopecny: 7068,- Navrátilová Mar.: 4376,- Pavlíková Marie: 2692,- Zlobice: 10690,- Bojanovice: 3535,- Měrůtky: 4228,50 Věžky: 6323,- Vlčí Doly: 1600,- Jarohněvice: 5415,- Lubná: 7804,- Flašarová Marie: 1470,- Ševčíková Adéla: 2251,- Skácelová Lud.: 4083,- Kostelany: 4743,- Újezdsko: 1497,50 Lhotka: 1914,50 Velké Těšany: 5683,- Bařice: 4158,50 Vrbka: 5512,-
Akubžanová M.: 2405,50 Černůšková Anna: 10685,- Dudáková Ludmila: 7308,50 Havelková Ludmila: 2574,- Herman Lubomír: 13311,50 Kapounek Jan: 1148,- Kordíková Miroslava: 867,- Macková Ludmila: 2209,- Malý Alexandr: 6368,- Možný František: 6870,50 Oščiatka Štefan: 3832,- Petřík Augustin: 2883,50 Pořízek Vít: 7841,50 Pořízková Jarmila: 2156,- Říha Josef: 12319,50 Souček Antonín: 15906,- Součková Terezie: 319,- Stránková Blanka: 11338,50 Strašáková Hana: 4390,50 Vymazalová Monika: 3843,50 Dolečková Petra: 3869,50 Vévodová Ludmila: 10473,- Kejdová Marie: 8520,50 Slováčková Petra: 2120,50 Bambuch Miroslav: 1570,- Bekárková Anna: 2515,- Dvořáková Jana: 3550,- Sestry sv. Vincence: 5.000,- AG: 3397,-
Ostatní jména a obce na tel. čísle: 573 343 648 Celková sbírka: Obce: 275.538 Kč Kroměříž: 212.062 Kč Celkem TS: 487.600 Kč Oblastní charita Kroměříž ze srdce děkuje všem vedoucím i koledníčkům za čas, obětavost a lásku, kterou věnovali a rozdávali lidem. Děkujeme i všem dárcům za jejich vlídné přijetí a příspěvky. Děkujeme i těm, kteří na nás mysleli v modlitbách či svou obětí. Získané finanční prostředky budou použity na přímou pomoc sociálně slabým rodinám, matkám v tísni, osobám s postižením, na zdravotní pomůcky v ošetřovatelské službě a na humanitární pomoc v zahraničí. Děkujeme za podporu charitního díla. za Oblastní charitu Kroměříž Mgr. Josef Šebestík Připravujeme… … v roce 2008 dva pobytové zájezdy v Dolomitech v Alpách v chatě Velehrad v termínech: 28.6. – 5.7.2008 6.9. – 13.9.2008 Cena: 3.500 Kč (doprava + plná penze) + 84 euro (ubytování 7 nocí) Hlaste se osobně nebo telefonicky (tel. 573 338 952) ve farní kanceláři. Čím se chceš stát? Vzpomínáte si, kdo vám naposledy položil tuto otázku? Všichni jsme ji slýchávali jako děti. Když jsme povyrostli, začali jsme si ji klást sami, a tak se jeden stal učitelem, druhý kuchařem, třetí zvolil náročnou dráhu umělce či novináře. Lidé se nás s přibývajícím věkem na tuto otázku ptají stále méně. Někdo sice občas pronese před knězem lichotivou poznámku, že by se mohl stát třeba biskupem. Tím však, jak říkají Italové „fa una brutta figura“, což přibližně znamená, že se projeví jako neznalec věci. Přestala tedy v určité chvíli tato otázka pro nás existovat? Rozhodně ne. Náš život se odvíjí na různých rovinách. Tak např. ten, kdo je manželem právem touží stát se otcem, manželka matkou. A právě toto základní lidské povolání nás může v mnohém poučit. Není totiž „stát se“ jako „stát se“. Ve chvíli, kdy žena zvěstuje svému manželovi radostnou (i když náročnou) zprávu: „Stal ses otcem,“ má jistě pravdu. Přivedli spolu na svět dítě, a tím se jejich život dostává do zcela nové roviny. Toto je první a bezprostřední smysl onoho „stát se“. Tím však nic neskončilo, spíše naopak. Můžeme totiž v jiném – ne méně pravdivém – smyslu také říct, že je oba čeká ještě dlouhá cesta, než se opravdu „stanou“ otcem a matkou; než plně dorostou do toho vztahu, do něhož právě vstoupili. Totéž platí i o ostatních rovinách, v nichž jsme se něčím stali. Vezměte si takového učitele. Je učitelem, jakmile vystuduje a nastoupí do nějaké školy. Tam ho však čekají zkušenosti, které mu umožní teprve se vlastně učitelem stát. Abychom tyto dvě roviny rozlišili pomáháme si přídavným jménem. Otec a matka se mohou stát „dobrými“ rodiči. Učitel se může stát „zkušeným“ pedagogem. Kněz se může stát „moudrým“ duchovním otcem. Každý z nás tedy může vždycky právem uvažovat, čím se chce nyní stát. Bohatství těchto úvah ještě vzroste, když si uvědomíme svůj vztah k Bohu. Jako pokřtění lidé jsme se stali Božími dětmi. To je největší hodnost, jaké jsme mohli v životě dosáhnout. Ale i zde platí, že se máme ptát co dál. Apoštol Jan to naznačuje ve svém listě: „Milovaní, už teď jsme Boží děti, ale čím budeme není ještě zřejmé“ (1J 3,2). Otvírají se nám zde netušené možnosti. Naše „stávání se“ probíhá den co den. Dokud žijeme v tomto čase, nelze ho zastavit. Kdo však o to nedbá, spláče nad výdělkem. Tento proces totiž může jít dopředu i dozadu. Rodič se může stát nejen „dobrým“ ale i „špatným“. Učitel nebo lékař, který rezignuje na další růst a vzdělávání, bude brzy nepoužitelný. Křesťan, který se nesnaží o opravdový duchovní život, klesá a může jednou o svou Bohem darovanou důstojnost přijít úplně. „Vezměte mu tu hřivnu a dejte ji tomu, kdo má deset hřiven,“ říká král v podobenství a pokračuje, „neboť kdo má, tomu bude dáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co myslí, že má“ (Lk 19,24.26). Je mi moc líto těch, kdo nechali pokřtít své děti a tím jejich náboženský život končí. Sami tím prozrazují, co se svou vlastní vírou udělali. Ale to je jiná otázka. My se ptejme na sebe. Duchovní život není jen modlitba a svátosti. Naprosto nezbytné je také vzdělání ve věcech víry. Jak mohu mít rád Boha a církev, jestliže jim vlastně nerozumím? Mnozí křesťané, ač jsou jinak v životě velmi šikovní, zůstávají ve víře dobrovolně na úrovni dítěte. Přestali se ptát, čím se mohou stát nebo jen neuvážili své možnosti? Uvažte kolik energie musí vynaložit mladík, který se chce stát úspěšným fotbalistou. Kolik času investuje do studia, kdo chce být advokátem. Člověk, který v dospělosti uvěří v Krista, prodělává před křtem několikaletou formaci. To všechno je pro nás výzva. Když se rozhlédneme po farnostech, nechybí tam lidé s opravdovým zájmem o Boha, kteří se ptají po dobré knize, kteří přijdou na katechezi či duchovní obnovu. Nechybí tam ale ani takoví, kteří sami nic nedělají, své děti ani nepošlou do náboženství a ostatní považují za náboženské fanatiky. Nenechme se tím odradit. Někdo by se teď mohl právem zeptat: „Čím se tedy mám stát jako křesťan? Jaký je cíl mého snažení?“ Odpověď se nachází na první stránce Bible. I řekl Bůh: „Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby.“ (Gn 1,26). Jestliže obrazem Božím jsme jako lidé nepřestali být ani po hříchu, podoba s Bohem nám schází. Proto přišel Kristus - „věrný obraz neviditelného Boha“ - abychom v něm uviděli, čím se máme (a skrze něho také můžeme) stát. Promiňte mi, milí farníci, že se dnes tak rozepisuji, ale nemohu obejít ještě poslední myšlenku. Jsou věci, kterými se v životě můžeme stát sami a jiné, ve kterých se neobejdeme bez druhých lidí. Otcem a matkou se manželé stávají jedině jeden skrze druhého. Stejně tak Božím dítětem (synem nebo dcerou) se nemůžeme stát jinak než skrze Syna (Ježíše Krista). Dobrým útočníkem národního fotbalového týmu se nikdo nestane jinak než skrze spolupráci celého mužstva. Stejně tak světcem (člověkem v němž se zrcadlí Boží podoba) se nikdo nemůže stát jinak než skrze společenství církve. Mimo jiné to znamená žít impulsy (pro fotbalisty řekněme přihrávky), které nám z tohoto společenství přicházejí. V naší diecézi je takovou přihrávkou Rok bible, který nám může hodně pomoci v růstu poznání, jak jsme o tom mluvili. Jen je potřeba znát odpověď na otázku: „Čím se chceš stát.“ otec Tomáš 9. 2. Blahoslavená Anna Kateřina Emmerichová Žila v 17. – 18. století. Narodila se 8. září 1774 ve Flamke u Koesfeldu ve Vestfálsku. Otec byl chudý zbožný chalupník. Když byl s dceruškou na poli, říkával: "Hle, tam je kostel; i odsud se můžeme klanět Bohu. On nám žehná." Byl i při práci v duchu přítomen mši svaté, modlil se a zpíval mešní písně. Anna Kateřina chodila jen málo do školy. Když jí bylo dvanáct let, byla dána do služby k jednomu rolníkovi. Její touhou bylo vstoupit do kláštera, avšak musela překonat mnoho překážek, než se jí to podařilo. Z jejích zápisků a výpovědí lze se mnohému naučit. Zapsala si: „Vždycky jsem cítila, že jsme všichni v Ježíši Kristu jedno tělo a jako bolest na prstu mé ruky, tak mě bolela bolest bližního.“ Viděla-li někoho nemocného, prosila Boha, aby nemoc tuto dal jí samé a nemocného aby zbavil bolesti. „Vzpomínám, že má matka trpěla růží a s oteklou tváří ležela na lůžku. Byla jsem u ní sama a cítila jsem velikou soustrast s ní. Poklekla jsem v koutě a vroucně jsem se modlila k Bohu; potom jsem ovinula hlavu matčinu šátkem a modlila jsem se dál. Najednou jsem cítila veliké bolení zubů a celá tvář mi otekla. Když ostatní přišli domů, poznali, že matka je zdráva. Avšak mně se také brzy ulevilo.“ Mnoho se modlila za ty, kteří se nemodlili. Říkávala Bohu: „Když chuďas neprosí, nedostane daru. Tak též ty, ó Bože, nepomáháš těm, kteří nechtějí prosit a trpět. Hle, já prosím a volám za ně, protože oni to nečiní.“ Zvláštním osvícením poznala každého dne, za koho se má modlit. Viděla v obrazech neštěstí a nebezpečí na těle a na duši, za jejichž odvrácení měla prosit. Viděla netrpělivé nemocné, zarmoucené vězně, nepřipravené umírající; viděla cestující, zbloudilé, trosečníky, nuzné, sklíčené, kterým Božská Prozřetelnost chtěla udělit z ovoce jejích modliteb pomoci a útěchy. Kateřina se přiznala svému duchovnímu vůdci: „Od mládí jsem se modlila ne tak za sebe, jako spíše za jiné, aby se nestal hřích, aby žádná duše nebyla zavržena. Všecko jsem vyprošovala na Bohu, a čím více jsem dostala, tím více jsem prosila a nikdy jsem neměla dosti.“ Nejvíce trpí duše v očistci, proto za ně Kateřina obětovala velikou část svých modliteb a utrpení. Duše ji často prosily o pomoc. Mnohdy v zimě klečela ve sněhu a dlouho se modlila, až tělo zimou zkřehlo. Jindy klečela na hranatém kusu dřeva neb klekla do kopřiv, aby takovými kajícími skutky byla modlitba účinnější. Pro svou velikou lásku k trpícímu Spasiteli a jeho církvi byla vyznamenána stigmaty, tj. jizvami trpícího Ježíše. Byl to pramen nových útrap tělesných i duševních. Zemřela 9. února 1824. 13.2. Svatá Kateřina de Ricci Žila v 16. století. Narodila se ve Florencii roku 1522. Když byla ještě malá, uměla mluvit se svým strážným andělem a ten ji naučil modlit se růženec. Matka brzy zemřela a otec dal Kateřinu na vychování řeholním sestrám do kláštera sv. Dominika v Monticelli. Ve 14 letech vzal dceru domů a chtěl ji provdat. Ona ho však prosila, aby mohla vstoupit do kláštera a otec jí nakonec povolil stát se dominikánkou v Pratu v Toskánsku. Kateřina měla veselou povahu a jasnou mysl. Ráda a hodně se modlila, postila se o chlebu, zelenině a vodě a nosila jen hrubý oděv, aby umrtvila svoje tělesné sklony. Byla nejdříve představenou novicek a nakonec se ve 25 letech stala převorkou. Vládla sestrám více příkladem, než slovem. Nejraději rozjímala o utrpení Ježíše Krista. Toužila po tom, aby mohla z lásky k němu mnoho trpět. Byla dva roky těžce nemocná, a když jednou rozjímala o umučení Páně, přišla do vytržení mysli a objevilo se u ní pět Kristových ran. Od té doby každý týden ve stejnou dobu upadala do dlouhotrvající extáze, v níž prožívala Kristovo umučení. To trvalo 12 let. V rukou, nohou, v boku i v hlavě pociťovala palčivou bolest. Kateřina přijala tyto extáze a vize jako součást jejího života s Bohem. Své mimořádné milosti zatajovala, ale přesto se pověst o nich rozšířila do celého světa. Velké množství lidí přicházelo prosit Kateřinu o radu a o modlitbu, ale jiní v ní viděli jen blouznivku a pokryteckou osobu. Její náboženské prožitky vzbuzovaly mnoho diskusí. Přesto patřila k nejobdivovanějším postavám církve své doby. Psala si s mnoha významnými osobnostmi, například s Filipem Neri, Karlem Boromejským a Piem V. Některé její dopisy jsou dosud zachovány a podávají obraz církve v 16. století. Zabývala se potřebou církevní reformy. Ing. Petr Kvapilík Chrám svatého Marka v Benátkách Kostelník rozsvítil všechny lampy a svíce Poklekl v první lavici Sepnul ruce A modlil se Otče náš Modlitbu v latinském jazyce Dveře chrámu se otevřely Vešla stará paní Poklekla vedle kostelníka A modlila se s ním Oba dva v latinském jazyce Otče náš Po mši odešlo bezmála sto lidí Kostelník zhasl všechny lampy a svíce Poklekl v první lavici vedle staré paní A modlili se spolu Otče náš V latinském jazyce Vojtěch Havelka, student U holiče Jeden muž, stejně jako každý jiný měsíc, šel k holiči. Začali spolu hovořit o různých věcech a najednou... hovořili o Bohu. Holič řekl: „Víte, já nevěřím, že Bůh existuje.“ - „Proč si to myslíte?“, zeptal se muž. „Je to velmi prosté. Stačí jen vyjít na ulici, abych se přesvědčil, že Bůh není. Kdyby byl Bůh, myslíte, že by bylo tolik nemocných? Existovaly by opuštěné děti? Kdyby Bůh byl, nebylo by bolesti, utrpení... Prostě... nemůžu si představit Boha, který tohle všechno dovolí.“ Muž se zamyslel, chtěl něco říct, ale rezignoval. Nechtěl vyvolat nepotřebnou diskuzi. Když holič dostříhal, muž zaplatil a odešel. A v tom momentě uviděl na ulici člověka s dlouhými zanedbanými vousy i vlasy. Vypadalo to, že už delší dobu jeho vlasy i vousy neviděly holiče. Byl zanedbaný a špinavý. Tehdy se muž vrátil a řekl: „Víte co? Holiči neexistují!!!“ - „Velmi směšné! Jak to, že neexistují?“, zeptal se holič. „Já jsem jeden z nich!“ - „Ne!“, odporoval klient. „Holiči neexistují!!! Kdyby existovali, nebylo by tolik lidí s dlouhými vlasy a vousy jako ten člověk na ulici.“ - „Ale nééé... Holiči existují, to jen lidé nás nehledají. Z vlastní vůle!“ - „No právě...“, řekl muž s úsměvem. „Přesně tak. Bůh existuje, to jen lidé ho nehledají. A dělají to z vlastní vůle. Proto je tolik utrpení a bolesti na světě.“ Bůh nesliboval dny bez bolesti, radost bez utrpení, slunce bez deště. Sliboval sílu na každý den, útěchu uprostřed slz a světlo na cestě… Petr Váňa Inzerát Kdo může darovat starší, funkční elektrický sporák s el. troubou nebo el. troubu, volejte prosím 573 339 131. Děkuji.
Please login or register to add comments |
Farní list Trio 
