Požehnaný rok 2008...
...prožijeme v takovém případě, necháme-li v našich úmyslech a předsevzetích prostor Bohu. V tomto duchu hovořila jedna z účastnic kurzu pro pastorační pomocníky z našich farností: „Tak jsem ráda, že jsem se na kurz přihlásila. Vidím, co mi ještě chybí a mohu se to nyní dovědět a tomu naučit…..“
Bůh nabízí své požehnání pro náš osobní život, pro život farnosti i církev. Jen dobře využít svěřeného času.
Chci poděkovat našim biskupům, kteří udělali důležitý krok pro naše osobní vzdělání díky programu Učící se církev. My kněží se musíme lépe a pravidelně připravovat podle navržených bodů programu, abychom vám předložili pravdy srozumitelně a přitažlivou formou. Můžeme společně nad otázkami přemýšlet a vzájemně si o nich pohovořit. Čeká nás společně mnoho nových pohledů. Laťku nároků na vlastní život je nutno stále zvyšovat.

V naší diecézi může přinést velké požehnání Rok bible. V našich farnostech budeme nabízet biblické hodiny, přednášky, promítání a jiné programy. Zásadní krok musí udělat každý sám v osobním přístupu k Písmu svatému. Četba Písma sv. a zvláště pak krátké rozjímání přináší požehnání. V době postní chceme předložit malou pomůcku: uskutečnit seminář školy modlitby podle Písma sv. Věřím, že se zapojí co nejvíce farníků, kteří se chtějí učit vložit Boží slovo do každého dne.
V tomto roce znovu oslovujeme mladé lidi a vůbec všechny, kdo chtějí přijat sv. biřmování. Ve farnosti sv. Mořice je početná věková skupina (14-17 let), která tuto přípravu zaslouží. Rodiče, povzbuďte na počátku roku své děti, aby se ke sv. biřmování přihlásily během měsíce ledna a pro svůj život udělaly zásadní krok. Přihlášky budou v sakristii nebo ve farní kanceláři.
Velkým požehnáním a mou radostí, se kterou se chci svěřit, je iniciativa otce arcibiskupa Jana, který připravil programy vstupu do škol. Vesnické školy nám otevřely své dveře, některé třídy z městských škol přišly na programy před Vánocemi do kostela sv. Mořice. A jaká radost: děti i dospělí, kteří se dostanou s námi do kontaktu, jsou otevření vánočnímu poselství, vnímaví a pozorní naslouchat o Ježíši Kristu a cokoliv jim přiblížíme z naší duchovní pokladnice. Máme co nabízet a máme i komu nabízet. Jen si věci připravit a obětovat čas a síly, které přinášejí požehnání.
Chci vám všem popřát milostiplný nový rok. Ať si denně zpíváme známou antifonu: „Bože, buď milostiv a žehnej nám!“ Buď si ji denně zazpíváme nebo ji vložíme do ranní modlitby a ona už ponese své ovoce.

V modlitbě je s vámi P. Josef

List z kalendáře – leden
1.1. úterý
2.1. středa – 16.30 hod. – biblická hodina ve farním klubu u sv. Mořice (viz. pozvánka)
18.00 hod. – mše sv. v kostele sv. Jana
3.1. čtvrtek – 17.45 hod. – adorace za duchovní povolání u sv. Mořice
4.1. pátek – 15. – 17.00 hod. – svátost smíření - sv. Mořic
- 16.00 hod. – setkání malé scholy ve farním klubu
- 17.00 hod. – mše svatá s žehnáním koledníků Tříkrálové sbírky – sv. Mořic
- 18.00 hod. – setkání velké scholy ve farním klubu
5.1. sobota – Tříkrálová sbírka
6.1. neděle – Tříkrálová sbírka
7.1. pondělí - 16.00 hod. – výuka náboženství pro žáky 6.-9. tříd v učebně u sv. Mořice
- 18.00 hod. - příprava snoubenců na sv. manželství
8.1. úterý - 10.20 hod. - setkání maminek s dětmi – sraz před kostelem sv. Mořice
9.1. středa - 18.00 hod. – studentská mše svatá u sv. Jana Křtitele
- 19.00 hod. – Kompendium – v učebně u sv. Mořice
10.1. čtvrtek
11.1. pátek - 16.00 hod. – setkání malé scholy ve farním klubu
- 18.00 hod. – setkání velké scholy ve farním klubu
12.1. sobota
13.1. neděle – dobrovolná sbírka po mši svaté na Farní bál
14.1. pondělí – 15.00 hod. – biblická hodina v PL (viz. pozvánka)
- 16.00 hod. – výuka náboženství pro žáky 6.-9. tříd v učebně u sv. Mořice
- 18.00 hod. - příprava snoubenců na sv. manželství
15.1. úterý - 10.20 hod. - setkání maminek s dětmi – sraz před kostelem sv. Mořice
16.1. středa - 18.00 hod. – studentská mše svatá u sv. Jana Křtitele
17.1. čtvrtek – 14.30 hod. – setkání seniorů ve farním klubu u sv. Mořice
18.1. pátek - 16.00 hod. – setkání malé scholy ve farním klubu
- 18.00 hod. – setkání velké scholy ve farním klubu
19.1. sobota – 8.00 hod. – brigáda na proboštství – úklid vánoční výzdoby
20.1. neděle
21.1. pondělí - 16.00 hod. – výuka náboženství pro žáky 6.-9. tříd v učebně u sv. Mořice
- 18.00 hod. - příprava snoubenců na sv. manželství
22.1. úterý - 10.20 hod. - setkání maminek s dětmi – sraz před kostelem sv. Mořice
23.1. středa – 16.30 hod. – P. Martin Sedloň, OMI: přednáška – Hledání identity člověka ve světle
biblického poselství – Muzeum Kroměřížska
18.00 hod. – studentská mše svatá u sv. Jana Křtitele
24.1. čtvrtek
25.1. pátek - 16.00 hod. – setkání malé scholy ve farním klubu
- 18.00 hod. – setkání velké scholy ve farním klubu
- 19.30 hod. – Farní bál – v SOU Pavlákova (viz. pozvánka)
26.1. sobota
27.1. neděle
28.1. pondělí - 16.00 hod. – výuka náboženství pro žáky 6.-9. tříd v učebně u sv. Mořice
- 18.00 hod. - příprava snoubenců na sv. manželství
29.1. úterý - 10.20 hod. - setkání maminek s dětmi – sraz před kostelem sv. Mořice
30.1. středa - 18.00 hod. – studentská mše svatá u sv. Jana Křtitele
- 19.00 hod. – Kompendium – učebna u sv. Mořice
31.1. čtvrtek

List z kalendáře – Hradisko, Zlámanka, Zlobice
3.1. čtvrtek – dopoledne – návštěva nemocných v Hradisku
6.1. neděle – 14.00 hod. – adorace u jeslí v Hradisku
13.1. neděle – 15.00 hod. – Lutopecny – OÚ – vzpomínky na Dolomity (promítání)
27.1. neděle – 15.00 hod. – Lutopecny – OÚ – vzpomínky na Řím (promítání)

Tříkrálová sbírka
Oblastní charita Kroměříž přeje všem přátelům, dobrovolníkům, příznivcům, členům charitní rady, dárcům a ostatním bratřím a sestrám zdraví, pokoj a radost a Pán ať Vám žehná v novém roce 2008.
Také oznamujeme, že ve dnech 4.1. – 8.1.2008 navštíví vaše domovy Tři králové. Každou skupinu povede vedoucí s platným průkazem a pokladničkou.
Hlavním posláním Tříkrálové sbírky je upozornit na ty lidi kolem nás, kteří potřebují pomoc. Chce nám přinést zkušenost, že upřímné, otevřené srdce a štědrá ruka přinášejí radost a uspokojení i dárcům.
Děkujeme Vám za odvahu podpořit charitní dílo, ať už peněžitým darem, či modlitbou za charitu a její potřebné nebo jiným způsobem podle Vašich možností.
Oblastní charita Kroměříž hledá dobrovolníky na vedoucí Tří králů. Kroměříž má hodně ulic, uliček a činžovních domů, které je třeba obejít a navštívit.
Pomůžete nám?
Přihlásit se můžete na tel: 573 343 648 nebo 737 630 670.
za Oblastní charitu Kroměříž Mgr. Josef Šebestík

Pozvánka
Biblická hodina bude dne 2.1.2008 v 16.30 hod. ve farním klubu u sv. Mořice.
Jste srdečně zváni.
Téma: 11. a 12. kapitola z knihy Zjevení apoštola Jana, čtení a rozbor. Dále se zamyslíme nad praktickými způsoby, jak v naší farnosti vylepšit biblické vzdělávání, jak šířit slovo Boží, to vše v souhlase s pastýřským listem otce arcibiskupa k Roku Bible.

Biblická hodina v Psychiatrické léčebně bude dne 14.1.2008 v 15.00 hod. v kostele sv. Cyrila a Metoděje.
Téma: čtení a rozbor daného textu dle liturgického kalendáře na tento den.
Dále budou příslušné modlitby.

Rok Bible v naší arcidiecézi neznamená, abychom Bibli četli a rozvažovali jen tento jeden rok. Je to radostné zdokonalování ve víře celý život. Biblická moudrost je nekonečná.

Nemůžete si vymyslet svou cestu k Bohu, ani k tomu použít pouze rozum. Musíte zapojit své srdce. B. Graham

Ty mě uchráníš před soužením, nad tím, že jsem vyvázl, zaplesá všechno kolem. Žalm 32, verš 7.
MUDr. Pořízek Bohuslav

Jako by někdo krásně hrál?
Přece, vždyť je Farní bál!
Všem tanečníkům a tanečnicím s radostí oznamujeme, že se bude konat další
tradiční Farní bál 2008
v pátek 25. ledna 2008 od 19.30 hodin
v SOU Pavlákova
vstupné 140 Kč
Hrát bude Hanačka z Břestu a DJ Dvořáček

Víkendy pro seniorky / seniory v roce 2008
Součástí víkendů jsou přednášky zaměřené na „radosti a starosti“ stáří, rodinné vztahy, vztah k Bohu a prohloubení duchovního života. Během víkendu bude příležitost ke společným modlitbám, rozjímání, adoraci, mši sv., svátosti smíření, popř. i svátosti pomazání nemocných a k rozhovoru s knězem a s lektorkami.
Termíny a místa konání víkendů:
Velehrad: 28. – 30.3.2008
Svatý Hostýn: 23. – 25.5.2008
Svatý Hostýn: 19. – 21.9.2008
Velehrad: 24. – 26.10.2008

Cena pobytu:
Velehrad: 2-lůžkový pokoj bez soc. zař.: 600 Kč
1-lůžkový pokoj bez soc. zař.: 660 Kč
2-lůžkový pokoj se soc. zař.: 760 Kč
1-lůžkový pokoj se soc. zař.: 860 Kč
Svatý Hostýn: pokoj bez soc. zař.: 620 Kč
pokoj se soc. zař.: 720 Kč
Přihlášky telefonicky nebo písemně: Marie Budínová, Prostřední 437, 765 02 Otrokovice, tel.: 608 407 141
Na přihlášce uveďte: jméno, adresu, PSČ, věk, datum a místo víkendu, jaký pokoj chcete.
Víkendy pořádá Centrum pro rodinný život v Olomouci.

Čím se chceš stát?
Vzpomínáte si, kdo vám naposledy položil tuto otázku? Všichni jsme ji slýchávali jako děti. Když jsme povyrostli, začali jsme si ji klást sami, a tak se jeden stal učitelem, druhý kuchařem, třetí zvolil náročnou dráhu umělce či novináře. Lidé se nás s přibývajícím věkem na tuto otázku ptají stále méně. Někdo sice občas pronese před knězem lichotivou poznámku, že by se mohl stát třeba biskupem. Tím však, jak říkají Italové „fa una brutta figura“, což přibližně znamená, že se projeví jako neznalec věci.
Přestala tedy v určité chvíli tato otázka pro nás existovat? Rozhodně ne. Náš život se odvíjí na různých rovinách. Tak např. ten, kdo je manželem právem touží stát se otcem, manželka matkou. A právě toto základní lidské povolání nás může v mnohém poučit. Není totiž „stát se“ jako „stát se“. Ve chvíli, kdy žena zvěstuje svému manželovi radostnou (i když náročnou) zprávu: „Stal ses otcem,“ má jistě pravdu. Přivedli spolu na svět dítě, a tím se jejich život dostává do zcela nové roviny. Toto je první a bezprostřední smysl onoho „stát se“. Tím však nic neskončilo, spíše naopak. Můžeme totiž v jiném – ne méně pravdivém – smyslu také říct, že je oba čeká ještě dlouhá cesta, než se opravdu „stanou“ otcem a matkou; než plně dorostou do toho vztahu, do něhož právě vstoupili. Totéž platí i o ostatních rovinách, v nichž jsme se něčím stali. Vezměte si takového učitele. Je učitelem, jakmile vystuduje a nastoupí do nějaké školy. Tam ho však čekají zkušenosti, které mu umožní teprve se vlastně učitelem stát. Abychom tyto dvě roviny rozlišili pomáháme si přídavným jménem. Otec a matka se mohou stát „dobrými“ rodiči. Učitel se může stát „zkušeným“ pedagogem. Kněz se může stát „moudrým“ duchovním otcem. Každý z nás tedy může vždycky právem uvažovat, čím se chce nyní stát.
Bohatství těchto úvah ještě vzroste, když si uvědomíme svůj vztah k Bohu. Jako pokřtění lidé jsme se stali Božími dětmi. To je největší hodnost, jaké jsme mohli v životě dosáhnout. Ale i zde platí, že se máme ptát co dál. Apoštol Jan to naznačuje ve svém listě: „Milovaní, už teď jsme Boží děti, ale čím budeme není ještě zřejmé“ (1J 3,2). Otvírají se nám zde netušené možnosti. Naše „stávání se“ probíhá den co den. Dokud žijeme v tomto čase, nelze ho zastavit. Kdo však o to nedbá, spláče nad výdělkem. Tento proces totiž může jít dopředu i dozadu. Rodič se může stát nejen „dobrým“ ale i „špatným“. Učitel nebo lékař, který rezignuje na další růst a vzdělávání, bude brzy nepoužitelný. Křesťan, který se nesnaží o opravdový duchovní život, klesá a může jednou o svou Bohem darovanou důstojnost přijít úplně. „Vezměte mu tu hřivnu a dejte ji tomu, kdo má deset hřiven,“ říká král v podobenství a pokračuje, „neboť kdo má, tomu bude dáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co myslí, že má“ (Lk 19,24.26).
Je mi moc líto těch, kdo nechali pokřtít své děti a tím jejich náboženský život končí. Sami tím prozrazují, co se svou vlastní vírou udělali. Ale to je jiná otázka. My se ptejme na sebe. Duchovní život není jen modlitba a svátosti. Naprosto nezbytné je také vzdělání ve věcech víry. Jak mohu mít rád Boha a církev, jestliže jim vlastně nerozumím? Mnozí křesťané, ač jsou jinak v životě velmi šikovní, zůstávají ve víře dobrovolně na úrovni dítěte. Přestali se ptát, čím se mohou stát nebo jen neuvážili své možnosti? Uvažte kolik energie musí vynaložit mladík, který se chce stát úspěšným fotbalistou. Kolik času investuje do studia, kdo chce být advokátem. Člověk, který v dospělosti uvěří v Krista, prodělává před křtem několikaletou formaci. To všechno je pro nás výzva. Když se rozhlédneme po farnostech, nechybí tam lidé s opravdovým zájmem o Boha, kteří se ptají po dobré knize, kteří přijdou na katechezi či duchovní obnovu. Nechybí tam ale ani takoví, kteří sami nic nedělají, své děti ani nepošlou do náboženství a ostatní považují za náboženské fanatiky. Nenechme se tím odradit.
Někdo by se teď mohl právem zeptat: „Čím se tedy mám stát jako křesťan? Jaký je cíl mého snažení?“ Odpověď se nachází na první stránce Bible. I řekl Bůh: „Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby.“ (Gn 1,26). Jestliže obrazem Božím jsme jako lidé nepřestali být ani po hříchu, podoba s Bohem nám schází. Proto přišel Kristus - „věrný obraz neviditelného Boha“ - abychom v něm uviděli, čím se máme (a skrze něho také můžeme) stát.
Promiňte mi, milí farníci, že se dnes tak rozepisuji, ale nemohu obejít ještě poslední myšlenku. Jsou věci, kterými se v životě můžeme stát sami a jiné, ve kterých se neobejdeme bez druhých lidí. Otcem a matkou se manželé stávají jedině jeden skrze druhého. Stejně tak Božím dítětem (synem nebo dcerou) se nemůžeme stát jinak než skrze Syna (Ježíše Krista). Dobrým útočníkem národního fotbalového týmu se nikdo nestane jinak než skrze spolupráci celého mužstva. Stejně tak světcem (člověkem v němž se zrcadlí Boží podoba) se nikdo nemůže stát jinak než skrze společenství církve.
Mimo jiné to znamená žít impulsy (pro fotbalisty řekněme přihrávky), které nám z tohoto společenství přicházejí. V naší diecézi je takovou přihrávkou Rok bible, který nám může hodně pomoci v růstu poznání, jak jsme o tom mluvili. Jen je potřeba znát odpověď na otázku: „Čím se chceš stát.“
otec Tomáš

BIBLE A MY (2007-2008)

I.kategorie

Pořadí
Jméno
Příjmení
Škola
Body
1.
Alžběta
Němčáková
CZŠ Kroměříž
33
2.
Monika
Krejčí
CZŠ Kroměříž
32
3.
Theodor
Koutný
ZŠ Střílky
25
4.
Jan
Kerber
ZŠ Kostelany
23,5
5.
Petr
Zavadil
ZŠ Litenčice
23
6.
Hana
Skopalová
ZŠ Litenčice
22,5

II.kategorie

Pořadí
Jméno
Příjmení
Škola
Body
1.
Daniela
Koutná
ZŠ Střílky
38,5
2.
Ondřej
Ehrlich
ZŠ Bystřice pod Hostýnem
33
3.
Zdeněk
Bartal
ZŠ Střílky
31,5
4.
Jana
Šenkyříková
ZŠ Holešov
29
5.
Jan
Mach
ZŠ Zachar
28,5
6.
Ludmila
Hermanová
CZŠ Kroměříž
28

III.kategorie

Pořadí
Jméno
Příjmení
Škola
Body
1.
Anna
Mikulíková
Gymnázium Kroměříž
31
2.
Vojtěch
Prachař
ZŠ Střílky
30
3.
Dominik
Bleša
AG Kroměříž
29
4.
Radim
Ehrlich
ZŠ Bystřice pod Hostýnem
26
5.
Jakub
Dvořák
ZŠ Slovan
25
6.
Magda
Gazdošová
ZŠ Kvasice
24

IV.kategorie

Pořadí
Jméno
Příjmení
Škola
Body
1.
Veronika
Cenková
AG Kroměříž
35,5
2.
Kateřina
Hrdinková
SpgŠ Kroměříž
35
3.
Tomáš
Krahulec
AG Kroměříž
34
4.
Václav
Dvorský
Gymnázium Kroměříž
32
5.
Roman
Frolek
AG Kroměříž
28
6.
Jonáš
Indrák
Gymnázium Kroměříž
27

Okresní kolo soutěže BIBLE A MY se v letošním školním roce uskutečnilo ve středu 21.11.2007. Místem konání byla již tradičně aula Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži. Soutěž zahájil – po úvodní písni scholy - spirituál AG P. Pavel Stuška. Slova povzbuzení měl pro soutěžící také P. Miroslav Bambuch, současný kaplan v kostele sv. Mořice. Pak všichni soutěžící vypracovali písemný test, na jehož základě bylo stanoveno 6 finalistů. Pro každou kategorii byl vyhlášen konkrétní okruh z Bible: 1.kategorie měla narození Ježíše, 2. Samsona, 3.kategorie Jákoba a ve 4. kategorii soutěžící prokazovali svoje znalosti z Janova evangelia a listů. Celkem letos soutěžilo 81 žáků a studentů: v 1. kat. 23 žáků z 12 škol, ve 2. kat. 22 žáků z 11 škol, ve 3. kat. 24 žáků a studentů z 13 škol a ve 4. kat. 12 studentů ze 3 středních škol. Finále pak rozhodlo o vítězích a postupujících do regionálního kola, které se uskuteční v únoru 2008 v Olomouci. Knižní ceny předal ředitel AG Štěpán Bekárek. Na tomto místě se také sluší poděkovat sponzorům soutěže – již tradičně věnovalo do soutěže několik knih Karmelitánské nakladatelství v Kostelním Vydří, finančně podpořili soutěž Společenství pro Ježíše a anonymní dárci a občerstvení soutěžícím poskytlo pořádající Arcibiskupské gymnázium.
Ing. Věra Minaříková

Milý otče arcibiskupe,
chci Vás pozdravit z farnosti Zlámanka, děkanát Kroměříž. Na jednání pastorační rady farnosti jsme se usnesli, jak se nám ve farnosti dařilo naplňovat tři oblasti života farnosti, které jste nám určil před rokem.
Podáváme toto svědectví:
1. Cesty k získávání nových spolupracovníků ve farnosti
V naší farnosti se snažíme získat nové spolupracovníky k různým činnostem.
Např. Jsme učinili rozhodující krok k úklidu kostela, který byl jen na malé skupince lidí. Oslovili jsme rodiny v našich pěti obcích a poté byl vytvořen soupis několika vhodných rodin z každé vesnice. Podle tohoto soupisu se pak střídáme po rodinách každý týden v úklidu kostela a výzdobě oltářů květinami.
Lektorská služba spočívala většinou na kostelníkovi. Kněz se snažil oslovit věřící, aby se aktivně zapojili do bohoslužby slova jako lektoři. Zatím máme dvě nové lektorky, další jsou na soupisu a připravují se.
Adorace se snažíme konat každou první neděli v měsíci v našem kostele. Pokoušíme se o to, aby si každou adoraci připravil některý z farníků. Proto aktivně oslovujeme farníky a nabízíme jim také pomoc a spolupráci při přípravě.
Jedna členka ekonomické rady oslovila muže, aby provedli podzimní úklid zahrady kolem fary. Zapojili se noví a na získání dalších se dále pracuje.
2. Vzdělávání
Dvakrát za měsíc probíhalo pod vedením našeho kaplana společenství manželů. Manželé společně rozjímali nad různými tématy a také se modlili za sebe i za potřeby farnosti.
Nově se také schází společenství mladých z naší farnosti spolu s mladými z farnosti Zlobice.
3. Děti
Na nedělní mši svatou přichází 10-12 dětí. Snažíme se přivádět děti na mši svatou i ve všední den. Čas před mší využíváme k nácviku nových písní s kytarou. Po mši svaté občas hrajeme různé hry. O program se starají dospělé dívky a chlapci ze scholy.
V měsíci září jsme se sešli na „dílnách pro misie“. Vyráběli jsme drobné předměty - klíčenky, přívěšky, záložky, suché vazby, barvili jsme kameny…V říjnu jsme uspořádali misijní jarmark a výtěžek pak putoval na podporu Papežského misijního díla. Při našich setkáních jsme se snažili o misiích něco dozvědět a také se za misie a misionáře modlit.
Zapojujeme děti do aktivní účasti na mši svaté. Holky zpívají a hrají na různé nástroje ve schole, kluci ministrují. Při dětských mších děti čtou čtení a přímluvy a přinášejí obětní dary.
V květnu a říjnu se děti před mší svatou modlí růženec. Po mši svaté zdobí obrázek Panny Marie, také zpívají a modlí se. Během postní doby vedou křížovou cestu.
Dospělá mládež pořádá výlety pro mladší děti. Letos v dubnu navštívily děti Klášter Milosrdných sester svatého Kříže v Kroměříži. V červenci společně oslavily svátek svatých Cyrila a Metoděje dvoudenní pěší poutí na Velehrad. Navštívili také poutní místo Sv. Hostýn. V říjnu se společně s rodiči sešly u táboráku.
Na závěr církevního roku, loni i letos, se podařila společná akce: v sobotu před první nedělí adventní se děti s mladými sešly na faře, hrály hry, soutěžily, vyráběly malé svícínky a zdobily adventní věnec do kostela.Večer pak slavily mši svatou shromážděni těsně kolem oltáře v setmělém kostele. Po společné večeři se na faře uložily do spacáků a přečkaly do nedělní mše svaté.
Ve Zlámance 4. prosince 2007
Za pastorační radu farnosti Zlámanka zapsala Zdeňka Menšíková

Milý Otče arcibiskupe,
jménem farnosti Zlobice Vám chci podat zprávu, jak jsme v naší farnosti reagovali na Vaše podněty:
1. Získávání nových spolupracovníků
V tomto roce jsme se rozhodli zavést rozpis lektorů při mši svaté. Přihlásili se čtyři lektoři, kteří se pravidelně střídají ve čtení při nedělní mši sv. Přesný rozpis se velmi osvědčil, protože se lektoři mohou dopředu připravit a na mši sv. přicházejí dříve než v minulosti, což přispělo ke zkvalitnění lektorské služby.
Proběhla náročná rekonstrukce klenby kostela a výmalba interiéru kostela. Ke stavbě a demontáži lešení oslovili členové ekonomické rady farnosti mnoho mužů ze Zlobic a Bojanovic. Nemalá část brigádníků chodí do kostela pouze na svátky nebo vůbec. Závěrečné demontáže a rozvozu lešení se zúčastnilo přes 30 mužů. Vznikla příjemná pracovní atmosféra a vztah mužů ke kostelu se společnou prací na opravě jistě zlepšil.
Na faru se přistěhovali manželé Gajdůškovi, kterým se nedávno narodil malý Vojtěch. Mladí manželé se hned zapojili do společenství mladých i do života celé farnosti. Obětavě pomáhají při opravách nebo při přípravě jídla pro brigádníky.
2. Vzdělávání
Na faře byla promítána přednáška P. Vojtěcha Kodeta: „Proč nás to nebaví v kostele.“ Farníky přednáška i způsob její prezentace pomocí projektoru velmi zaujala.
Mladí si připravili prezentaci z historie farnosti na základě historických zápisů ve farní kronice. Na tuto prezentaci přišlo na faru mnoho lidí, zejména starších. Bylo to díky tomu, že jsme při přípravě prezentace oslovili občany ze Zlobic a Bojanovic s prosbou o zapůjčení fotografií. Během osobních návštěv jsme debatovali o historii a vzpomínali na prarodiče, předky, kteří kostel společně stavěli, i na kněze, kteří ve farnosti působili. Poté lidé rádi přišli na faru, aby si prohlédli fotografie ostatních, poslechli si zápisy z farní kroniky a podebatovali o minulosti s pamětníky. O prezentaci projevila zájem i kronikářka z Bojanovic. Na slavnost 50. výročí od posvěcení kaple v Bojanovicích se uskutečnila historická přednáška i pro občany v Bojanovicích. Prezentace byla zopakována v knihovně v Bojanovicích a paní kronikářka doplnila přednášku o čtení z obecní kroniky.
3. Mládež
Ve farnosti bylo díky otci Tomáši Klíčovi obnoveno společenství mladých, které se (nyní s otcem Miroslavem Bambuchem) schází každý druhý týden. Přítomnost kněze je pro „Spolčo“ zásadní. Duchovní program připravují i mladí sami, nenechávají všechno pouze na svých kaplanech, ovšem díky jejich přítomnosti funguje společenství mnohem lépe. Osvědčilo se nám spojení se společenstvím mladých z farnosti Zlámanka. Dopravujeme se auty buď do Zlobic nebo do Zlámanky a schází se nás 10 až 12, někdy i více.
Mladí ze „Spolča“ si za přispění několika mužů opravili velkou místnost na faře, kde se nyní scházejí nejen oni, ale proběhlo zde např. setkání kněží z děkanátu a další akce. Díky přispění občanského sdružení Sarkander a také díky darům farníků a výdělečně činných mladých byl na faru pořízen stolní fotbal a tenis, který si přicházejí zahrát i děti z vesnice. Tato možnost je díky tomu, že na faře bydlí manželé Gajdůškovi, kteří na děti dávají pozor.
Během roku „Spolčo“ pořádalo několik akcí. Před Velikonocemi jsme slavili Pesach-připomínka Kristovy Poslední večeře. V červnu jsme uskutečnili cyklistickou pouť na Sv. Hostýn, které se zúčastnili i mladí, kteří do kostela nechodí. O prázdninách pak putovní tábor v Hostýnských vrších se základním táborem na Přístavu v Rajnochovicích. Na podzim víkend s duchovním programem v Jalubí u Velehradu a na Vánoce živý Betlém.
Liturgickou hudbu při mši sv. má na starosti mladá varhanice Šárka Valášková a schola mladých.
Ve Zlobicích 16.12.2007
Zprávu zpracoval František Lízal ml.

Milý otče arcibiskupe!
Dovolte, abych Vás pozdravil jménem pastorační rady farnosti Hradisko u Kroměříže a popřál Vám pevného zdraví a nervů, zvláště při čtení tohoto dopisu.
Naši farnost má na starosti otec Josef Říha už 25 let. A protože sám je „pracant“, dokázal svým osobním příkladem strhnout a zapojit spousty dalších lidí do „práce“ ve farnosti. Pokud si dobře vzpomínám, něco podobného jste popisoval i Vy v pořadu GEN. Jeden pozitivně naladěný člověk dokáže v dobrém ovlivnit celé své okolí.
Mnozí farníci již dávno pochopili, že kostel je sice dům Boží, ale uklízet se v něm musí stejně jako doma. Proto máme 14 skupinek po 2 - 4 lidičkách, kteří každou sobotu uklízí a zdobí náš kostel. Samozřejmě, 2x do roka se dělá generální úklid a jsou i speciální „akce“ jako např. vánoční výzdoba, slavnost Božího Těla, slavnost Všech svatých či příprava na Velikonoce.
Jak jistě sám víte, ministranti (kterých máme taky dost) jsou kluci neposední a nenechaví, proto se jejich rochety musí celkem dost často prát, aby nám nezešedly. I když jsou naši kněží čistotnější, přeci jenom se to jejich prádlo musí občas taky prohnat bubnem pračky. Stejně tak oltářní plachty, apod. Na tuto činnost máme jednu obětavou dobrovolnici, ke které se nedávno přidala ještě jedna paní.
Při již výše zmiňovaných slavnostech nám k slavnostnímu průběhu mší svatých pomáhá náš chrámový sbor, do kterého, v nedávné době, přibyli další zpěváci a zpěvačky. Není to sice na Superstar, ale všichni svým nadšením doplňují to, co chybí do plné profesionality. Ze smíšeného sboru bych chtěl ještě vypíchnout tzv. „mužskou scholu“, která zpívá při každé mši svaté ordinária a žalmy. I tam se ozval jeden nový hlas. Také dívčí schola nám občas zpříjemní chvíle po sv. přijímání. A když jsme už u té hudby, k stávajícím dvěma varhaníkům nám během roku přibyl nový, mladý a nadějný. To je sekáč, ten to nenatahuje....
Asi dva roky nám ve farnosti funguje lektorská činnost, tj. na každou neděli jsou určeni dva dobrovolníci, kteří mají na starost 1. a 2. čtení dané neděle. Pokud se nemohou zúčastnit, zajišťují si sami náhradu. Skupinek je 5 a střídají se po měsíci. Přímluvy jsou řešeny dvěma dalšími dobrovolníky.
Ve farnosti působí 3 akolyté, a to jednak v rámci bohoslužeb, tak i v přinášení Těla Ježíšova nemocným a opuštěným.
Ve farnosti máme 6 pravidelných modlitebních společenství (setkání cca co 14 dní), z toho jsou dvě vzdělávací. Z těchto společenství vyjíždí do okolních farností skupinka s tzv. biblickým vzděláváním. Několik „odvážlivců“ (10) se zúčastnilo duchovních cvičení a dost hojná byla i účast na Katolické charismatické konferenci v Brně. Ve farnosti funguje také tzv. pojízdná křesťanská knihovna, která mimo jiné nabízí k zapůjčení audiokazety a CD s náboženskou tématikou.
Z posledně udělované svátosti biřmování, kterou jste u nás mimochodem uděloval Vy, nám vzešlo společenství mladých, kteří se schází za mohutné podpory našich mladých a obětavých kaplanů o.Tomáše a o.Mirka. Tito mladí se zúčastnili setkání mládeže v Klokotech (5), uspořádali velký prázdninový tábor pro děti a mládež v Oskavě (cca 25 dětí), jedna dívenka absolvuje kurz pro animátory, další se podílejí na pravidelném sobotním setkávání dětí předškolního věku, kde se snaží, mimo jiné, vyrobit i nějaké drobné dárečky pro ostatní členy farního společenství. A v neposlední řadě pořádají (teď už pravidelně) masopustní dětský karneval.
Samozřejmě, že se nám i něco nedaří. Nejvíce nás bolí, že nejsme schopni zajistit pravidelné setkávání ministrantů, protože do farnosti spadá 6 obcí a není možné dát tyto kluky nějak „do kule“. Snad se nám to ale, ostatně stejně jako všechno ostatní, s pomocí Boží jednou také podaří.
Dovolte mi, abych Vám popřál, jménem celé naší farnosti, hojnost Boží milosti po tuto dobu adventní a o Vánocích radostné Gloria ať Vám v srdci dlouho zní i v následujících všedních dnech nového občanského roku 2008.
V Hradisku 10.12.2007
Srdečně zdraví a ze srdce přeje Petr Váňa, za PRF Hradisko u Kroměříže

Otče arcibiskupe,
pastorační rada farnosti sv. Mořice v Kroměříži na svém setkání odsouhlasila znění tohoto dopisu, který podává obraz práce naší farnosti na základě Vaší výzvy ve třech oblastech:
A. Pozvání k práci, motivaci a zapojení dalších lidí do činnosti farnosti a svěření odpovědnosti.
Během roku se uskutečnily dva výjezdy brigádníků do pohraniční farnosti Srbská Kamenice, kde pracovalo dvacet našich mužů na obnově zdevastovaných kostelů. Pravidelně každou třetí sobotu se scházela skupina brigádníků na proboštství a na zahradě. Mezi brigádníky přijdou i ti, kteří do kostela nechodí. Žákům II. stupně Církevní základní školy Kroměříž jsme nabídli pozemky na proboštství k obdělávání v rámci výuky pracovní činnosti. Ve spolupráci s fotografy jsme instalovali obrazovou výstavu restaurování movitých památek a kostelů.
Ve farnosti přibyla nová varhanice - nejmladší dcera z hudební a varhanické rodiny Macků.
Na Slavnost Božího Těla pořádané společně oběma farnostmi se zapojuje Církevní základní škola a Arcibiskupské gymnázium Kroměříž. Připravují oltáře a zpěv při liturgii.
Během roku jsme uspořádali několik poutí, které nabízíme lidem i mimo naši farnost. Zvláště oblíbený je zájezd do Dolomitů, který se koná dvakrát ročně - účastní se mnoho nových sympatizantů.
V letošním roce se nám podařilo připravit týdenní dovolenou rodin v Chorvatsku, která se velmi zdařila.
Dobrá spolupráce se sestrami sv. Vincence a s jáhnem - nemocničním kaplanem nese ovoce v získávání nemocných pro přijetí svátostí v nemocnici na Malém Valu.
Získali jsme dvě paní pro práci při výzdobě kostela a pěstování květin na zahradě.
Do úklidu obou kostelů se zapojilo 25 skupin farníků.
Jednou do roka probíhá setkání žen, které pracují v různých oblastech farního života.
Setkání seniorů je každý třetí čtvrtek v měsíci ve 14:30 hod. ve farním klubu. Každé setkání má tématický program. Do společenství přicházejí i lidé, kteří hledají víru.
Společenství Třetího řádu sv. Františka se schází pravidelně první sobotu v měsíci ve 14:00 hod. ve farním klubu u sv. Mořice.
Společenství duchovní obnovy se schází po rodinách každý druhý týden. Připravuje pravidelné adorace.
Nedaří se nám oslovit lidi, kteří se nově přistěhovali do našeho města, a zapojit je do farního života.
B. Vzdělávání
K biblickým hodinám se schází malá skupinka každý měsíc. Rozebírá se Písmo svaté a promítají se filmy a diapozitivy.
Po probraném katechismu jsme se rozhodli dvakrát do týdne k setkáním nad Kompendiem KKC.
V měsíci říjnu probíhal IV. ročník Dnů křesťanské kultury, které zahájil otec biskup Josef Hrdlička. Ve spolupráci obou farností Kroměříže a Křesťanské akademie jsme široké veřejnosti nabídli výstavu reprodukcí Zvěstování Páně. Hudební veřejnost uvítala dva sborové koncerty a jeden instrumentální. Na přednáškách se vystřídali Ing. Valdštýn a Dr. Tomáš Halík. Pracovníci Arcibiskupského zámku v Kroměříži seznámili veřejnost se sbírkami zámecké knihovny. O historii kostela sv. Jana Křtitele promluvil Mgr. Petr Pálka.
Během roku jsme díky spolupráci s Křesťanskou akademií nabídli veřejnosti přednášky Dr. E. Krumpolce, Dr. Jurika Hájka, P. Mojžíše a dalších.
Dobrá spolupráce s oběma konzervatořemi přináší časté koncerty v našich chrámech. Jedná se především o duchovní hudbu. Koncerty jsou hojně navštěvovány.
V naší farnosti jsme spolupořádali XV. ročník festivalu Forfest - přehlídku moderní duchovní hudby.
Běžná katecheze probíhala na základních a středních školách. Každé pondělí probíhá předmanželský kurz, na kterém přednášejí laici, lékaři a kněží.
Ve farním knihkupectví nabízíme nové knihy - tituly především Karmelitánského nakladatelství. Vyjádřeno finančně - utržilo se cca 180.000,- Kč.
Připravujeme další skupinu lektorů, kteří by absolvovali lektorský kurz.
V děkanátu započal kurz pro pastorační pomocníky, kterého se účastní tři naši farníci.
Farníci vítají pravidelné měsíční vydávání farního listu Trio, který seznamuje s akcemi farnosti a přináší podněty pro zamyšlení.
Farnost provozuje internetové stránky www.svmoric.net, na kterých návštěvníci najdou informace od historie přes časopis Trio, články, pozvánky, fotografie, ucelené informace o životě farnosti. Návštěvnost stránek je překvapující (cca 14tis. návštěv měsíčně).
C. Děti a mládež
Děti si připravily pro své rodiče a ostatní veřejnost divadelní vystoupení Krůpěj medu pro Verunku, která se pro velký úspěch musela reprízovat.
Ve spolupráci s Arcibiskupským gymnáziem připravujeme v postní době Křížovou cestu městem.
V měsíci květnu se děti zapojují do májových pobožností - zpěvem a především přednesem básní.
Velkou evangelizační akcí je příjezd sv. Martina na bílém koni. Při této příležitosti se sešlo na 300 dětí s rodiči z města Kroměříž a přilehlých obcí.
Během prázdnin se uskutečnil tábor dětí - tentokrát na motivy příběhů ze Starého zákona.
Na počátku školního roku jsme pořádali cyklopouť na Sv. Hostýn.
Každé úterý se v areálu proboštství schází velké společenství maminek, které jsou na mateřské či rodičovské dovolené.
Během kázání kněze ve mši svaté (jednou za 14 dnů, vždy 2. a 4. neděli v měsíci) připravují katechetky katechezi pro děti do páté třídy, kde se seznamují s tématy evangelia. V době postní připravují děti spolu s katechetkami výrobky, které potom prodávají na misijním jarmarku. Utržené peníze se odesílají na konto Papežského misijního díla.
Kněz spolu s katechetou navštěvují některé rodiny farnosti, ve kterých jsou pokřtěny děti, které ale dál nemají žádný kontakt s církví.
Schola CANTORUM u sv. Mořice se schází pravidelně jednou za 14 dní v pátek v 17:30 hod. ve farním klubu. Program tvoří nácvik liturgických zpěvů, církevní hudby a rytmických písní. Schola zpívá pravidelně v neděli při mši svaté v 10:45 hod. vždy 2. a 4. neděli v měsíci.
Setkání dětí ke zpěvu v malé schole se koná ve farním klubu v pátek v 15:00 hod. pro předškoláky a v 16:00 hod. společné pro všechny děti. Schola zpívá v neděli při mši svaté v 10:45 hod. u sv. Mořice, a to každou 1. a 3. neděli v měsíci.
Ať Vám Pán žehná!
V úctě za pastorační radu Miroslav Doubrava

Dárek k Vánocům – vymalovaný kostel
Naše farnost Zlobice dostala pod vánoční stromeček štědrý dárek – uvnitř opravený a nově vymalovaný kostel sv. Cyrila a Metoděje. V roce 2006 proběhla první etapa opravy, která obsahovala fixaci trhlin v klenbách v půdním prostoru. Celková úhrada stála 186.000,- Kč. Většina finančních prostředků byla získána díky veřejné sbírce, která se konala mezi občany ve Zlobicích a Bojanovicích.
V roce 2007 probíhala druhá etapa, která začala v srpnu stavbou lešení v interiéru kostela. Lešenářské práce provedl pan Josef Dočkal s našimi farníky – brigádníky. Zednická firma PLS z Kroměříže provedla oklepání popraskaných kleneb. Po konzultacích a za osobní přítomnosti statik rozhodl zpevnit zdivo v popraskaných místech ocelovými pruty a kotvami a nařídil oklepání kleneb ještě ve větším rozsahu, než bylo plánováno. Tím se časový harmonogram zednických prací stále prodlužoval a zima se kvapem blížila. Nervozita mezi farníky stoupala. Padaly stále otázky: Kdy to bude, kdy ……? Zednické práce se ukončily17. listopadu. Malířská firma pana Libora Endlichera nastoupila 19. listopadu. K výmalbě byl použit nejkvalitnější, ale tím i nejdražší materiál firmy KEIM. Zvolili jsme jasnější bílou barvu, aby vynikly lomy v římsách a na sloupech. Okrová barva se zachovala původní. S malířskými pracemi jsme velmi spokojeni. Předávka celého díla se uskutečnila v pátek 1. prosince.
A hned na druhý den v sobotu se v prostorách kostela odehrál neopakovatelný „koncert“. V ranních hodinách začalo rozebírání lešení. Pan Josef Dočkal zajistil odborníky – lešenáře. K ruce jim bylo našich 27 brigádníků ze Zlobic, Bojanovic a okolí. Dirigentem celé akce byl pan Ing. Miloslav Dedek, který všechny brigádníky pozval, nabudil a oni přišli. Patří mu za to dík a Pán Bůh zaplať. Dopravu lešení v souvislosti s montáží a demontáží do Kroměříže a Holešova zajišťoval Ladislav Konečný. Velké díky za to, že nabídl svou vlastní mechanizaci a čas. Poděkování patří všem brigádníkům – od nejstaršího pana Josefa Skopala až po nejmladší bratry Hrdinovy, kteří vynesli z kostela poslední trubku ve 13.30 hodin. Nechtělo se ani věřit, že tento „koncert“ bude mít tak poměrně krátké trvání. Brigádníci byli posíleni obědem paní Borečkové, který všem chutnal. Velké díky.
Pak přišly dny úklidu našich žen a mužů, kteří bojovali s nekonečným prachem a špínou. Ženy i muži, mladí i starší drhli podlahu, hodně trpělivosti vyžadovaly oltáře, na kterých v ozdobách byl i staletý prach. Celé dva týdny náročného úklidu skončily s bolestmi v zádech, ale s radostí v srdci, že tento boj jsme vyhráli a náš kostel – dům Boží se zaskvěl v plné kráse. Nelze přehlédnout práci Jožky Skopala juniora na novém rozhlasovém vedení a montáži nových reproduktorů. Když do kostela vniknou dopolední paprsky slunce, stává se chrám zlatou schránkou. Však se přijďte podívat!
Všem občanům do všech dnů v novém roce 2008 žehnáme
P. Josef Říha, duchovní správce a P. Miroslav Bambuch, kaplan

Vyúčtování opravy kostela za rok 2007
Oprava kleneb – bourací práce, zednické práce 131.200,- Kč
Výmalba kostela, sakristie, vstupu 155.200,- Kč
Přesuny a režie 10.500,- Kč
Lešenářské práce a pronájem lešení 108.500,- Kč
Celkem: 405.400,- Kč
Úhrada:
Dotace Zlínský kraj 100.000,- Kč
Obecní úřad Zlobice 100.000,- Kč
Sbírky a dary věřících 110.000,- Kč
Půjčeno z farnosti Hradisko 95.400,- Kč

Celostátní setkání mládeže – Tábor
Vážený otče Josefe,
děkuji Vám i Vašim farnostem za veškerou podporu setkání mládeže, které jsme prožili v srpnu tohoto roku v Táboře Klokotech. Děkuji nejen jménem svým, ale jménem všech, kteří se podíleli na organizaci tohoto setkání a především jménem těch, kteří se setkání zúčastnili. Byli to především mladí lidé, ale setkání bylo záležitostí celé církve. Vím, že nejviditelnější formou pomoci byla veřejná sbírka Mozaika pro Tábor a dary, které jste zaslali. Velmi důležité však bylo, jak se lidé za setkání modlili. Kontemplativní řády, farníci v kostelech, až po nemocné, kteří k modlitbě přidávali své bolesti jako oběť. I díky tomu jsme mohli prožít mnoho zkušeností s Prozřetelností a hmatatelně jsme v Táboře mohli poznávat Boží moc a zažili jsme zázraky.
Prosím, poděkujte všem, kteří se jakkoliv zapojili do podpory setkání.
Je důležité pokračovat. V každodenním životě jednotlivých společenství ve farnostech, na diecézní úrovni, až k prožívání oslavy Světových dnů mládeže v Sydney, které mají pomoci mladým lidem, aby si hluboce uvědomili poslání a zodpovědnost za hlásání evangelia.
Chci také upozornit, že se souběžně se Světovými dny mládeže v Sydney uskuteční na Velehradě setkání české a slovenské mládeže nazvané ACTIV8 ve dnech 18. – 20.7.2008. Bližší informace budou spolu s propagačními materiály k dispozici začátkem roku.
Věřím, že se za mládež modlíte a že na ni pamatujete při mši svaté. Přesto si dovoluji vyslovit prosbu, abyste jí dále žehnal den co den a vyprošoval odvahu jít radikálně za Ježíšem.
P. Vít Zatloukal, ředitel Sekce pro mládež ČBK

Malé ohlédnutí (Zlaté Hory, duchovní obnova)
Proč se ohlížet? Přinejmenším proto, abychom popadli dech k dalšímu běhu. Také proto, abychom zjistili, zda je větší část už za námi nebo ještě ne. Anebo proto, abychom se ujistili, že ta síla, která nás protlačila životem až k dnešku, je ještě dost výkonná pro zítřek. Ale hlavně se ohlížíme za tím, co bylo velké, neopakovatelné, nové, co nás přimělo k dobrému jednání, co prokazatelně nebylo možné si vytvořit vlastní snahou, ale co bylo darem z Lásky.
Tak to jistě vnímá řada poutníků, kteří vzpomínají na své letošní cesty, protože poutě bývají spojeny s mimořádnými milostmi a duchovními dary. První říjnovou sobotu se vypravil z našich farností autobus do Zlatých Hor. Toto poutní místo je pro mnohé už dobře známé, a přesto byla letošní pouť zvláštní a výjimečná. Snad proto, že jí předcházela duchovní příprava části poutníků, byla spojena s velkou nadějí a očekáváním. A to jsou dobré vstupenky na takové akce. Řada z členů různých společenství, kde se modlí za rodiny, za vážné životní problémy, zná dobře situace, kdy ze strany lidské už nelze víc udělat, a kdy je potřeba celou věc předat s důvěrou Pánu. Ale pak je důležité to nevzdat a dychtivě očekávat Jeho vstup, Jeho příchod do této záležitosti. Předat něco Pánu neznamená jen zbavit se trýzně starostí a od věci unaveně odstoupit, ale naopak, přistoupit k ní znovu, z druhé strany, s radostným očekáváním. Je to, jako když vrátný na vrátnici zvedne závoru – v tom okamžiku může auto vjet dovnitř, v tom okamžiku poznáme teprve, že Bůh vstoupil a jedná.
Jak bylo už v říjnovém Triu uvedeno, je Mariahilf ve Zlatých Horách místem modliteb za nenarozené děti. Lístečky svědectví vyslyšených proseb rodičů na vstupní nástěnce v kostele dávají poznat novému návštěvníkovi, že slovo zázrak, tedy uskutečnění události, kterou nebylo možné už běžně očekávat, nepatří jen na stránky Bible, ale že je průvodním znakem živé Církve. Od října tam mohou být přidána i svědectví naše. Svědectví poutníků, kteří během poutě zažili duchovní setkání s vlastními dětmi, o kterých dříve nevěděli ani, jakého byly pohlaví, svědectví těch, kteří během mše svaté uslyšeli zřetelně jméno svého kdysi dávno nenarozeného příbuzného, svědectví o radosti, která nebyla vázána jen na okamžiky této pouti, ale která se od té doby vrací v občasných duchovních setkáních jako velký důkaz všechápající Boží lásky, která postavila člověka doprostřed rodiny. Sílu lásky uvnitř rodiny nelze změnit ani smrtí, ani vzdáleností, je podobná svému nekonečnému Tvůrci. A tak i betlémská rodina má stále šanci být obnovována a prožívána na každém místě světa nesčetnými způsoby vyvolávanými vnějšími podmínkami.
Malý návod, jak na to, jsme dostali od P. Františka Petríka na duchovní obnově v Hradisku v sobotu před slavností Krista Krále. Zpočátku to vypadalo, že se zase rozejdeme domů: kromě kněze tam stálo jen pár členů scholy a v lavicích sedělo několik jejich rozpačitých příbuzných. A ještě pár lidí z farnosti. Všichni byli nějak unaveni, chlad v kostele, když je tam pár lidí, se zdá větší. Napadaly mě myšlenky z evangelia o těch, co byli pozváni na hostinu, ale každý měl něco důležitějšího na práci, pak jsem samozřejmě musela bojovat s rostoucí vnitřní nespokojeností, což je pramizerný podnět ke chválám, kterými jsme po dohodě s P. Františkem, přece jen začali. Usměvavý otec se v lavici otočil k nám a i k té hrstečce začal mluvit o neděli a jejím prožívání. Především, že neděle je dnem obnovení vztahu, který během pracovních povinností všedních dnů většinou dostane trhliny. Vztahu jak k Bohu, tak k lidem. Neděle znamená vytvořit si prostor pro pravdu, být sám sebou, prostor pro vyjádření i přijetí lásky. Není možné začít žít neděli až ranním probuzením a chtít být jiný, je ji třeba připravit, promyslit dříve. Z dobře prožité neděle, z její liturgie můžeme čerpat sílu ještě několik dalších dní. (Pak se už zase připravujeme na další). Neděle má být opravdu dnem světla, dnem Páně, který s nadějí vyhlížíme. Protože láska je vynalézavá, mohou a mají být i stereotypní činnosti neustále obměňovány.
Druhá podnětná myšlenka z jeho katecheze vycházela z faktu, že ať jsme jakkoliv hluboko, Boží dlaň je vždy ještě pod námi. Nikdy nikdo nemůže být tak hluboko, aby v této situaci nedokázal vykonat ještě něco dobrého. Žádná nemoc, žádná slabost, omezení nám nemůže znemožnit udělat něco pro druhé, a tak se připodobnit Kristu. U Boha není měřítkem, jak velké věci jsme dělali, když jsme měli sílu a všechny schopnosti zdravého, nadaného a výkonného člověka, ale je pro něj velmi důležité, zda se nikdy nevzdáme myšlenky konat dobro. I připoutaný na lůžku, odtržený od všech aktualit, i bez kontaktu s druhými, máme stále stejnou možnost jako zdraví, a to, co uděláme, byť by to byla jen přerývaná modlitba, nebo jen myšlenky na Boží jméno a víra v něj, jsou pro Pána stejně cenné, ba ještě víc. V každém pádu, při každé události byl Bůh stále u mě, on Pán čeká na mé svolení, že se mnou může začít jednat a pomoci mi.
Setkání jsme ukončili mší svatou. Nic zvláštního se nepřihodilo, vše vypadalo velmi prosté, „civilně“, nebyly tam žádné přímluvné modlitby, ani adorace…Ale… nejen ten den večer po návratu, ale ještě celý další týden jako by mi někdo stále dodával sílu. Zmizela veškerá únava, spát jsem chodila s úsměvem, ba dokonce jsem s ním i vstávala (a nepřišlo mi to těžké). Toto byla skutečná duchovně fyzická obnova, aniž bychom k tomu nějak zvláštně přispěli. Jen tím, že jsme přišli, a Bůh čekal, aby obdaroval. Mimochodem, ti ze známých, kteří chtěli a nemohli přijít, měli skutečně problémy v tu dobu nepřekonatelné. S P. Františkem jsme už domluvili pokračování na postní dobu a raději v teple, takže máme další šanci.
Eva B.

Svatí na leden
Svatý Řehoř Naziánský, biskup a učitel církve (asi 330–390)
Sv. Řehoř Naziánský byl přítelem sv. Basila Velikého, pocházel podobně jako on z Kappadokie. Byl to slavný teolog, řečník a obránce křesťanské víry ve čtvrtém století, byl slavný pro svou výmluvnost a jako básník měl také duši jemnou a citlivou.
Řehoř se narodil v aristokratické rodině. Matka ho zasvětila Bohu již od narození, které se událo kolem roku 330. Po první rodinné výchově navštěvoval slavné školy své doby: byl nejdříve v Caesareji v Kappadokii, kde uzavřel přátelství s Basilem, budoucím biskupem onoho města, a pobyl také v jiných metropolích antického světa, jako v Alexandrii v Egyptě a především v Aténách, kde znovu potkal Basila. Při vzpomínce na toto přátelství Řehoř později napsal: „Tehdy jsem se cítil nejen uchvácen úctou k svému velikému Basilovi kvůli poctivosti jeho obyčejů a zralosti a moudrosti jeho rozhovorů, ale přiváděl jsem k němu také druhé, kteří ho ještě neznali... Vedla nás stejná dychtivost po vědění..., zápolili jsme v tomto: nikoliv, kdo bude první, ale kdo dovolí tomu druhému, aby se prvním stal. Zdálo se, jako bychom měli jedinou duši ve dvou tělech“. Jsou to slova, která představují určitý autoportrét této ušlechtilé duše. Ale můžeme si také představit, že tento muž, který byl silně zaměřen mimo pozemské hodnoty, mnoho vytrpěl pro věci tohoto světa.
Když se Řehoř vrátil domů, přijal křest a zaměřil se na poustevnický život: uchvacovala ho samota a filozofická duchovní meditace. On sám napíše: „Nic se mi nezdá většího než toto: umlčet vlastní smysly, vystoupit z těla světa, usebrat se sám v sobě, nezabývat se již lidskými věcmi, leda jen těmi vysloveně nezbytnými; hovořit se sebou a s Bohem; vést život, který překračuje viditelné věci; nosit v duši jen výlučně božské obrazy, bez příměsi pozemských a bludných forem...; radovat se v přítomné naději z budoucího dobra a rozmlouvat s anděly; ačkoliv ještě stojíme na zemi, opustit ji a být vynesen Duchem do výše“.
Jak se přiznává ve svém životopise, přijal kněžské svěcení s určitým zdráháním, protože věděl, že pak bude muset být pastýřem, starat se o druhé, o jejich věci, proto už nebude moci být tak soustředěn v ryzí meditaci. Nicméně pak přijal toto povolání a ujal se pastýřské služby v plné poslušnosti a přijímal, jak se mu pak často stalo v životě, když byl zaveden Boží Prozřetelností tam, kam jít nechtěl (srov. Jan 21,18). V roce 371 ho chtěl jeho přítel Basil proti jeho vůli vysvětit na biskupa v Sasimě, strategicky důležité oblasti Kappadokie. On však kvůli různým těžkostem se toho nikdy neujal a zůstal ve městě Naziánu.
Kolem roku 379 byl Řehoř povolán do Konstantinopole, hlavního města, aby vedl malou katolickou komunitu věrnou Nicejskému koncilu a trinitární víře. Většina naopak přilnula k arianismu, který byl „politicky korektní“ a císařové ho pokládali za politicky užitečný. Tak se ocitl v podmínkách menšiny obklopen nepřátelstvím. V kostelíku Anastázis pronesl pět teologických promluv k obraně a pochopení víry v Trojici. Tyto promluvy se staly slavné pro jistotu nauky, přístupnost k úvaze, která umožňuje pochopit, že toto je Boží logika. Také jejich skvělá forma nás dnes uchvacuje. Na základě těchto promluv získal Řehoř přívlastek „teolog“. Tak je nazýván v pravoslavné církvi: „teolog“. To proto, že teologie nebyla pro něho pouze lidskou reflexí a ještě méně pouhým plodem komplikovaných spekulací, ale výsledkem života modlitby a svatosti, ustavičného dialogu s Bohem. A právě takto umožňuje našemu rozumu objevit Boží skutečnost, trinitární tajemství. V rozjímavém mlčení, v ponoření do úžasu z obdivuhodného zjeveného tajemství přijímá duše božskou krásu a slávu.
Když se účastnil druhého ekumenického koncilu v roce 381, byl Řehoř zvolen biskupem v Konstantinopoli a přijal předsednictví koncilu. Ale ihned se proti němu rozpoutala silná opozice, takže situace se stala neúnosnou. Pro jeho tak citlivou duši byla tato nepřátelství nesnesitelná. Opakovalo se to, na co si Řehoř již dříve stěžoval výstižnými slovy: „Rozdělili jsme Krista, my, kteří jsme tolik milovali Boha a Krista! Lhali jsme jedni druhým kvůli pravdě, živili jsme pocity nepřátelství kvůli lásce, oddělili jsme se jeden od druhého“. V atmosféře napětí souhlasil s demisí. V přeplněné katedrále pronesl promluvu na rozloučenou, velice působivou a důstojnou. Svůj upřímný projev zakončil slovy: „S Bohem velké město, Kristem milované... Děti moje, prosím vás, chraňte poklad [víry], který vám byl svěřen (srov. 1 Tim 6,20), pamatujte na mé utrpení (srov. Kol 4,18). Milost Pána našeho Ježíše Krista ať je s vámi se všemi“.
Vrátil se do Naziána a asi dva roky se věnoval pastorační péči o tamní křesťanskou komunitu. Pak odešel definitivně do samoty v blízkosti Arianca v rodném kraji a věnoval se studiu a asketickému životu. V tomto období složil většinu svého básnického díla, především autobiografického: De vita sua, četbu ve verších o vlastní cestě lidské i duchovní, příkladné cestě trpícího křesťana, člověka o velké vnitřní hloubce ve světě plném konfliktů. Je to muž, který nám dává pocítit Boží primát, a proto mluví také k nám, k tomuto našemu světu: bez Boha člověk ztrácí svou velikost, bez Boha není pravého lidství. Naslouchejme proto tomuto hlasu a také my se snažme poznat Boží tvář. V jedné své básni se obrátil k Bohu a napsal: „Buď milostivý, Ty, který jsi Záhrobím všeho“. V roce 390 Bůh přijal do své náruče tohoto věrného služebníka, který ho bránil s bystrou inteligencí ve spisech a s tak velkou láskou opěvoval ve svých básních. (Zpracováno podle katecheze papeže Benedikta XVI. při generální audienci 8. srpna 2007, redakce Světla a Bollettino Vaticano ze dne 8. 8. 2007.)
Ing. Petr Kvapilík

Please login or register to add comments