Ne 3. 11. 2019, 31. mzd.

Bože, děkujeme za naše předky. Smiluj se nad svými zemřelými služebníky a pro jejich víru a naději ve vzkříšení je přijmi k sobě do věčné blaženosti.

Buď pochválen Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás zahrnul z nebe rozmanitými duchovními dary, protože jsme spojeni s Kristem.

Přijď, Duchu svatý, naplň srdce svých věrných a zapal v nich oheň své lásky. Sešli svého Ducha a všechno bude stvořeno. A obnovíš tvář země.

Bože, ty si z nás jako z živých kamenů buduješ svůj duchovní chrám; rozmnož ve své církvi i působení svého Ducha, aby tvůj věrný lid dorůstal do plnosti, kterou bude mí tu tebe v nebi. Skrze tvého Syna...

Božské Srdce Ježíšovo, obětuji Ti prostřednictvím Neposkvrněného Srdce Panny Marie, Matky církve, a ve spojení s eucharistickou obětí modlitby, práce,… radosti a utrpení tohoto dne, abych tak s milostí Ducha svatého a ke slávě Boha Otce zadostiučinil za hříchy a přispěl ke spáse všech lidí. To vše zvláště obětuji na úmysly našeho farního společenství:

Bože, děkujeme za naše předky …

Otče náš, Zdrávas Maria, Sláva Otci… 

Chlapci se mě často ptají: „Jak vzniklo peklo?“

Peklo vzniklo jedinou větou: „Non serviam! Nebudu sloužit!“ I Lucifera Bůh vyzvednul a on si uvědomil svoji moc. Jak asi přemýšlel? „Mně ať se klaní, mně ať slouží, já jsem první a nejvyšší. Takto je to s každým člověkem: ať jsi biskup, farář, nebo řeholní sestra či kněz, otec nebo matka. Z nejvyššího místa spadneš dolů.

A pohleďte, kdo přišel na místo po Luciferovi? Kdo má po Bohu nejvyšší postavení? Panna Maria. To je i odpověď, proč ďábel tak zuří vůči všemu mariánskému.

Bůh stvořil všechny lidi a jedné ženě řekl: „Ty, pojď sem!“. „Kdo? Já?“ „Ano, ty budeš Boží matkou!“ A Bůh vyzdvihnul Pannu Marii až skoro nahoru, na vrchol. Též si uvědomovala, stejně jako před ní Lucifer, svou úlohu a své postavení – být první pro všechny. A také měla na výběr: jít cestou pokory – anebo pýchy. Ona si vybrala cestu pokory. Ano. Lucifer řekl: „Non serviam! Nebudu sloužit!“ Ona řekla: „Hle, služebnice Páně … Chci sloužit!“ A nejen že to řekla, ale i tak žila. …

Krásně nám to ukázala, že cesta pýchy je „služte mě“ a cesta pokory je „řekněte mi, kde mám sloužit“.

Farár Marián Kuffa: Boh za teba bojuje do poslednej chvíle, str. 159