(modlitba otce arcibiskupa Jana Graubnera ke znovuotevření kostelů)

 

Veliký Bože náš, ty jediný jsi hoden chvály a děkování.

Milostivý a milosrdný jsi, Pane, shovívavý a plný lásky,

miluješ, co jsi stvořil, a soucit máš se všemi svými tvory.

Všechna tvá díla mluví o tvé velikosti, kráse a moci,

vypravují o slávě tvého království, o tvé spravedlnosti a lásce.

Věrný jsi ve všech svých slibech a staráš se o vše, co jsi stvořil,

jsi blízko těm, kdo tě vzývají a podpíráš ty, kdo klesají,

nabízíš svou pomocnou ruku a slyšíš ty, kdo k tobě volají.

 

Ty sis, Bože, vyvolil svůj lid, který jsi vedl a vychovával,

ukázal ses jako Bůh Abrahámův, Izákův a Jakubův,

s Mojžíšem jsi uzavřel smlouvu a dal lidu zákon,

jehož dodržování vede k šťastnému životu na zemi.

Lid se opakovaně rozhodl pro tebe, zavázal se k věrnosti

a i přes četné zrady, které jsi milosrdně uzdravil,

uměl číst tvá znamení, rozuměl jim a nechal se vést.

Tys naň nezanevřel a věrně jej provázel jako dobrý otec.

 

I k našim předkům jsi poslal své služebníky jako

hlasatele radostné zvěsti o vítězství tvé lásky nad hříchem

a smrtí v tvém Synu Ježíši Kristu, který se stal jedním z nás,

nabídl nám účast v tvém království, které v nás roste,

když necháme vtělovat tvé slovo do našich skutků

a dovolíme tvé lásce, aby proměňovala naše vztahy.

Pomoz nám obnovit kulturu našeho národa i celé Evropy,

abychom předali naději evangelia dalším generacím.

 

Epidemie nás zastavila a my si uvědomili potřebu změny.

Izolace ukázala, jak potřebujeme dobré vztahy,

že zdraví není jistota zaručená lidským právem,

že se smrtí musíme počítat a být na ni připraveni,

že přítomnost kněze při umírání nemusí být jistá,

že je moudré vidět přítomnost z perspektivy věčnosti

a svobodně se rozhodnout pro dobrovolnou skromnost,

která se umí dělit s druhými a raduje se z jejich štěstí.

 

Dej nám, Pane, odvahu opouštět dětskou nezralost

a zrát k zodpovědné dospělosti i k umění přiznat chudobu,

která potřebuje druhou polovinu světa, a pro ni se z lásky

dokáže zřeknout své svobody a nezávislosti,

aby na vzájemném darování a přijetí muže a ženy

vznikaly rodiny šťastné z toho, že mohou žít pro děti.

Pak nám nebudou chybět pracovníci ani vyzrálé osobnosti

a omládlý národ zas prozáří nová naděje.

 

Po řadu týdnů nám chybělo shromáždění v kostele.

Proto teď chceme častěji přicházet a děkovat tobě i za ty,

které jsi posiloval v náročné službě nemocným.

Zbav nás strachu a posilni naši naději, která roste,

když se těšíme na společenství s tebou v nebi.

Pomoz nám žít své přátelství s tebou tak opravdově,

abys byl uprostřed nás a přitahoval naše současníky

do živého společenství tvých šťastných přátel. Amen.